Přihlásit se
ECLIECLI:CZ:NSS:2016:10.As.108.2016.28
Datum rozhodnutí07.06.2016
SoudNSS
Spisová značka10 As 108/2016
Zdrojvyhledavac.nssoud.cz
Typ rozhodnutíUsnesení
Kategoriežaloba proti rozhodnutí
HesloFinance - ostatní
Ke staženíPDF

Odůvodnění

10 As 108/2016 - 28    U S N E S E N Í    Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové a soudců Zdeňka Kühna a Miloslava Výborného v právní věci žalobkyně: Československá obchodní banka, a. s., se sídlem Radlická 333/150, Praha 5, proti žalované: Česká národní banka, se sídlem Na Příkopě 28, Praha 1, proti rozhodnutí bankovní rady žalované ze dne 25. 8. 2011, čj. 2011/2602/110, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 4. 2016, čj. 10 Af 67/2011-102,     takto:     I.                 Kasační stížnost    s e    o d m í t á .   II. Žádný z účastníků  nemá  právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění:     [1]               Rozhodnutím ze dne 7. 6. 2011, čj. 2011/6163/570, uložila žalovaná podle § 121 odst. 1 zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění do 14. 7. 2011, žalobkyni pokutu ve výši 850 000 Kč za porušení povinností depozitáře podílového fondu Develop Group – otevřeného podílového fondu, Bayerische Investment Fonds, a. s. – investiční společnost (dále jen „podílový fond“) vyplývajících z § 21 odst. 1 písm. c) a h) zákona o kolektivním investování. Bankovní rada žalované v záhlaví specifikovaným rozhodnutím ze dne 25. 8. 2011 zamítla rozklad žalobkyně a rozhodnutí vydané žalovanou potvrdila.   [2]               Žalobě podané proti rozhodnutí bankovní rady žalované Městský soud v Praze shora specifikovaným rozsudkem ze dne 20. 4. 2016 nevyhověl.   [3]               Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) podala proti tomuto rozsudku městského soudu kasační stížnost.   [4]               Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval otázkou, zda kasační stížnost byla podána v zákonné lhůtě, neboť pouze v takovém případě může být soudem meritorně projednána.   [5]               Podle § 106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů ode dne doručení rozhodnutí, přičemž zmeškání lhůty pro podání kasační stížnosti nelze prominout.   [6]               Počítání lhůty pro podání kasační stížnosti se řídí § 40 s. ř. s., který stanoví, že lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Dle § 40 odst. 2 s. ř. s. končí lhůta určená podle týdnů uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který počátek lhůty určil. Podle odstavce 4 citovaného ustanovení je lhůta zachována, bylo‑li podání v poslední den lhůty předáno soudu, nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence, anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.   [7]               Z předloženého soudního spisu Nejvyšší správní soud ověřil, že napadený rozsudek městského soudu, který obsahoval rovněž poučení o možnosti podat proti němu ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení kasační stížnost Nejvyššímu správnímu soudu, byl stěžovatelce doručen ve čtvrtek 21. 4. 2016. Lhůta k podání kasační stížnosti v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními uplynula o dva týdny později, tj. ve čtvrtek 5. 5. 2016 (§ 40 odst. 1 věta první a odst. 2 s. ř. s.; srov. též usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 9. 2003, čj. 5 Afs 13/2003-58, publikované pod č. 57/2004 Sb. NSS).   [8]               Kasační stížnost stěžovatelky byla Nejvyššímu správnímu soudu doručena prostřednictvím datové schránky dne 6. 5. 2016, tj. den po zákonem stanovené lhůtě. Stěžovatelka přitom v kasační stížnosti neuvedla žádné okolnosti ani důvody, kterými by běh zákonné lhůty pro podání kasační stížnosti zpochybnila; naopak sama konstatovala, že jí byl napadený rozsudek doručen dne 21. 4. 2016 a kasační stížnost datovala dnem 6. 5. 2016.   [9]               Ze shora uvedeného je zřejmé, že kasační stížnost byla podána opožděně. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. b) za použití § 120 s. ř. s. odmítl.   [10]            Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.     Poučení: Proti tomuto usnesení  nejsou  opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 7. června 2016     Daniela Zemanová předsedkyně senátu

Hlavní stránka · Zásady ochrany osobních údajů · Smluvní podmínky