2 As 38/2016 - 22           U S N E S E N Í       Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň Mgr. Evy Šonkové a JUDr. Miluše Doškové v právní věci žalobkyně: A. B.,  proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Plzni, se sídlem Radobyčická 2465/12, Plzeň, za účasti osoby zúčastněné na řízení: D. K., proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 11. 2014, č. j. ZKI PL‑O‑45/334/2014, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 2. 12. 2015, č. j. 57 A 118/2014 – 71,    t a k t o :     I. Řízení o kasační stížnosti   s e   z a s t a v u j e .   II. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.   III. Osoba zúčastněná na řízení   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.     O d ů v o d n ě n í :     [1]               Nejvyšší správní soud obdržel prostřednictvím Krajského soudu v Plzni (dále jen „krajský soud“) ve shora označené věci dne 15. 2. 2016 kasační stížnost žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“), kterou stěžovatelka brojí proti v záhlaví označenému rozsudku krajského soudu, jímž byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 11. 2014, č. j. ZKI PL-O-45/334/2014.   [2]               V souladu s § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), je s podáním kasační stížnosti spojen vznik poplatkové povinnosti, jež činí, podle položky č. 19 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích, částku 5000 Kč.   [3]               Vzhledem k tomu, že stěžovatelka soudní poplatek za řízení o kasační stížnosti spolu s jejím podáním neuhradila, vyzval ji Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 2. 3. 2016, č. j. 2 As 38/2016 – 17, ke splnění poplatkové povinnosti, a to ve lhůtě jednoho týdne od doručení tohoto usnesení. Současně stěžovatelku vyzval k doložení splnění podmínky podle § 105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Nejvyšší správní soud stěžovatelku též poučil o tom, že nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, dojde k zastavení řízení.   [4]               Usnesení č. j. 2 As 38/2016 – 17 obsahující výzvu k zaplacení soudního poplatku bylo stěžovatelce doručeno dne 8. 3. 2016 (viz doručenka na č. l. 19 spisu Nejvyššího správního soudu). Poslední den lhůty k zaplacení soudního poplatku tak připadl na úterý 15. 3. 2016. Stěžovatelka však ve stanovené lhůtě soudní poplatek splatný podáním kasační stížnosti nezaplatila. Nejvyšší správní soud proto řízení podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s. zastavil. Za této situace je již nerozhodné, že stěžovatelce dosud neuběhla lhůta k doložení splnění podmínky podle § 105 odst. 2 s. ř. s.   [5]               Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno. Ve vztahu k osobě zúčastněné na řízení pak Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 5 s. ř. s. tak, že nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť osoba zúčastněná na řízení má právo na náhradu pouze těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil; případně jí soud může z důvodů zvláštního zřetele hodných na návrh přiznat i náhradu dalších nákladů řízení. V daném případě však Nejvyšší správní soud osobě zúčastněné na řízení splnění žádné povinnosti, v souvislosti s níž by jí vznikly náklady, neuložil.     P o u č e n í:  Proti tomuto usnesení    n e j s o u   opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 16. března 2016     JUDr. Karel Šimka                 předseda senátu