7 Afs 160/2016 - 17       U S N E S E N Í         Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců JUDr. Tomáše Foltase a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: ENERGETIKA TŘINEC, a. s., se sídlem Průmyslová 1024, Třinec - Staré Město, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 6. 2016, č. j. 22 Af 40/2014 – 65,     t a k t o :     I. Řízení   s e   z a s t a v u j e .   II.  Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í :     [1]                Žalovaný rozhodnutími ze dne ze dne 2. 4. 2014, č. j. 8664/14/5000-14401-701836 a č. j. 8665/14/5000-14401-701836, zamítl odvolání žalobce a potvrdil dodatečné platební výměry Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj, územního pracoviště v Třinci ze dne 27. 9. 2013, č. j. 2537100/13/3218-24400-807510 a č. j. 2537015/13/3218-24400-807510. Tyto dodatečné platební výměry byly vydány v návaznosti na dodatečná daňová přiznání podaná žalobcem, v nichž vyčíslil daňovou povinnost na dani darovací z emisních povolenek bezúplatně přidělených na rok 2011 a 2012 ve výši 0 Kč. Správce daně však dodatečnými platebními výměry doměřil daňovou povinnost, která se neodchyluje od poslední známé daně, jejíž souhrnná výše za oba roky činila 111.121.216 Kč.   [2]                Žalobce podal proti rozhodnutím žalovaného žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě, který následně rozsudkem ze dne 2. 6. 2016, č. j. 22 Af 40/2014 – 65, rozhodl tak, že výrokem I. zrušil rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 2. 2013, č. j. 4016/13/5000-14304-711359 a věc mu vrátil k dalšímu řízení.       [3]                Žalovaný (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu v zákonné lhůtě kasační stížnost.   [4]                V průběhu řízení vzal stěžovatel kasační stížnost v celém rozsahu zpět, a to podáním, které bylo doručeno Nejvyššímu správnímu soudu dne 26. 7. 2016. Důvodem zpětvzetí je podle stěžovatele skutečnost, že dne 14. 7. 2016 vydal Krajský soud v Ostravě usnesení č. j. 22 Af 40/2014 – 77, kterým rozhodl o opravě výroku I. napadeného rozsudku, neboť v jeho písemném vyhotovení došlo ke zjevné chybě v označení zrušovaných rozhodnutí.    [5]                Vzhledem k tomu, že stěžovatel vzal kasační stížnost zpět, Nejvyšší správní soud podle § 47 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. řízení zastavil.   [6]                Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.     P o u č e n í : Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 17. srpna 2016      Mgr. David Hipšr     předseda senátu