7 As 190/2016 - 32             U S N E S E N Í     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců JUDr. Tomáše Foltase a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: A. H., proti žalovanému: Krajský soud v Brně, se sídlem Rooseveltova 16, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. 8. 2016, č. j. 62 A 212/2015 - 18,     t a k t o :     I. Řízení   s e   z a s t a v u j e .   II. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í :     [1]               Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. 8. 2016, č. j. 62 A 212/2015 - 18, jímž byla odmítnuta jeho žaloba proti usnesení žalovaného ze dne 16. 9. 2015, č. j. 31 A 67/2015 - 24.   [2]               Vzhledem k tomu, že s podáním kasační stížnosti je spojen vznik poplatkové povinnosti [§ 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“)], a stěžovatel tuto povinnost nesplnil, Nejvyšší správní soud ho usnesením ze dne 14. 9. 2016, č. j. 7 As 190/2016 – 12, vyzval k zaplacení soudního poplatku ve lhůtě 1 týdne. Současně stěžovatele vyzval i k předložení plné moci udělené advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti nebo prokázání, že on sám má vysokoškolské právnické vzdělání.   [3]               Na toto usnesení stěžovatel reagoval podáním návrhu na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti. Usnesením ze dne 26. 9. 2016, č. j. 7 As 190/2016 – 27, Nejvyšší správní soud návrh na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti zamítl a současně stěžovatele znovu vyzval k zaplacení soudního poplatku a k předložení plné moci udělené advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti nebo prokázání, že on sám má vysokoškolské právnické vzdělání. Ke splnění těchto povinností mu stanovil lhůtu 2 týdnů od doručení usnesení a poučil ho o následcích nezaplacení poplatku ve stanovené lhůtě, resp. nedoložení splnění podmínky podle § 105 odst. 2 s. ř. s. ve stanovené lhůtě. Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 30. 9. 2016. Stěžovatel však soudní poplatek nezaplatil a nedoložil zastoupení advokátem, resp. neprokázal, že on sám má vysokoškolské právnické vzdělání.   [4]               Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.   [5]               Podle § 47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.   [6]               Jelikož stěžovatel soudní poplatek splatný podáním kasační stížnosti nezaplatil, a to ani v dodatečně stanovené lhůtě, Nejvyšší správní soud rozhodl podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s. o zastavení řízení o kasační stížnosti.   [7]               Co se týče podnětu k zahájení kárného řízení se soudci krajského soudu, kteří ve věci rozhodovali, Nejvyšší správní soud doplňuje, že v daném případě nemá pravomoc činit v tomto směru opatření (srov. § 4 a § 12 s. ř. s.). Nejvyšší správní soud je sice i kárným soudem podle § 3 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů (dále jen „zákon č. 7/2002 Sb.“), kárné senáty tohoto soudu však rozhodují až o kárných návrzích podaných kárnými navrhovateli. Tím stěžovatel není. Návrh na zahájení kárného řízení jsou oprávněny podat pouze osoby taxativně vyjmenované v § 3 odst. 2 téhož zákona. Proti soudci soudu nižšího stupně jednajícího ve věcech patřících do pravomoci soudů, v nichž je Nejvyšší správní soud vrcholným soudním orgánem, je návrh na zahájení kárného řízení oprávněn podat i předseda Nejvyššího správního soudu. Kárným navrhovatelem ve věci kárné odpovědnosti soudce krajského soudu je však v prvé řadě předseda daného krajského soudu. Má-li proto stěžovatel za to, že se v jeho věci soudci krajského soudu svým jednáním dopustili kárného provinění, je třeba především uplatnit podnět u předsedy Krajského soudu v Brně, který je v tom případě kompetentní k dalšímu postupu (srov. usnesení ze dne 31. 8. 2016, č. j. 8 As 193/2016 - 13).   [8]               Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.     P o u č e n í : Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 19. října 2016     Mgr. David Hipšr předseda senátu