USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců Mgr. Petry Weissové a JUDr. Miloslava Výborného v právní věci žalobce: J. V., zastoupeného JUDr. Irenou Strakovou, advokátkou se sídlem Karlovo náměstí 18, Praha, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha, proti rozhodnutí žalované ze dne 25. 6. 2014, čj. X, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 18. 1. 2016, čj. 43 Ad 74/2014 – 40,     t a k t o :     I. Kasační stížnost   s e   o d m í t á .   II. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.     O d ů v o d n ě n í :     [1]               Žalovaná rozhodnutím ze dne 15. 5. 2014 čj. X zamítla žádost žalobce o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu. Žalobcovy námitky proti rozhodnutí ze dne 15. 5. 2014 žalovaná v záhlaví uvedeným rozhodnutím zamítla a rozhodnutí ze dne 15. 5. 2014 potvrdila.   [2]               Proti rozhodnutí žalované ze dne 25. 6. 2014 se žalobce bránil žalobou u Krajského soudu v Praze. Ten ji shora označeným rozsudkem pro nedůvodnost zamítl.   [3]                Kasační stížností podanou dne 26. 7. 2016 žalobce (dále jen „stěžovatel“) brojil proti rozsudku krajského soudu. Stěžovatel tvrdil, že jej ustanovená zástupkyně JUDr. Irena Straková o výsledku řízení před krajským soudem nevyrozuměla, proto neměl možnost seznámit se s obsahem rozsudku (se kterým nesouhlasí) dříve a podat proti němu včas „odpor“. Podle stěžovatele krajský soud pochybil, pokud rozsudek doručoval pouze do datové schránky ustanovené zástupkyně a nikoli k rukám stěžovatele. Závěrem požádal o osvobození od soudních poplatků.   [4]                Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval splněním podmínek řízení, jakož i včasností kasační stížnosti a shledal, že kasační stížnost byla podána opožděně.   [5]                Napadený rozsudek krajského soudu byl zástupkyni stěžovatele doručen v pátek 12. 2. 2016. Lhůta pro podání kasační stížnosti uplynula v pátek 26. 2. 2016 (§ 106 odst. 2 s. ř. s. za použití § 40 odst. 2 s. ř. s.). Kasační stížnost podaná k poštovní přepravě dne 26. 7. 2016 je tedy opožděná, zmeškání lhůty přitom nelze prominout (§ 106 odst. 2 s. ř. s.).   [6]                Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl [§ 46 odst. 1 písm. b) za použití § 120 s. ř. s.].   [7]                K námitce vadného postupu při doručování napadeného rozsudku Nejvyšší správní soud pro úplnost dodává, že postup krajského soudu byl zcela v souladu s § 42 odst. 2 s. ř. s., podle nějž: „Má-li účastník nebo osoba zúčastněná na řízení zástupce, doručuje se pouze zástupci. Má-li však účastník nebo osoba zúčastněná na řízení něco osobně vykonat, doručí se i jim.“ V nyní posuzované věci nebyla stěžovateli uložena povinnost, aby osobně něco vykonal. Krajský soud proto nepochybil, pokud napadený rozsudek doručil pouze zástupkyni stěžovatele. Pro počátek běhu lhůty k podání kasační stížnosti byl rozhodný okamžik řádného doručení napadeného rozsudku zástupkyni stěžovatele a lhůta marně uplynula dne 26. 2. 2016 (viz bod 5).   [8]                O žádosti stěžovatele o osvobození od soudních poplatků Nejvyšší správní soud samostatně nerozhodoval, jelikož řízení ve shora označené věci je osvobozeno od soudních poplatků ze zákona [§ 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích].   [9]                O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla‑li kasační stížnost odmítnuta.     P o u č e n í :   Proti tomuto usnesení   n e n í   opravný prostředek přípustný.     V Brně 25. října 2016     JUDr. Michal Mazanec předseda senátu