9 As 262/2016 - 9         USNESENÍ       Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobce: B. V., proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, Praha 5, proti nespecifikovanému rozhodnutí žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. 9. 2016, č. j. 46 A 58/2016 - 15,   takto:   I. Kasační stížnost   se odmítá.   II. Žádný z účastníků   nemá  právo  na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:   [1]                Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení výroku II. v záhlaví označeného usnesení Krajského soudu v Praze (dále jen „krajský soud“), kterým mu soud přiznal ve výroku I. částečné osvobození od soudních poplatků v rozsahu 90%, a napadeným výrokem II. ho soud vyzval, aby do 1 měsíce od doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek za podání žaloby ve výši 300,- Kč, a to kolkovými známkami nebo platebním příkazem.   [2]                Požaduje, aby se na částku 300 Kč složili soudci Nejvyššího správního soudu. V podání ze dne 5. 10. 2016 pak doplnil, že poplatek má být pouze 100 Kč a urguje realizaci svého návrhu ze dne 22. 6. 2016 na vydání předběžného opatření na zastavení stavebních prací.   [3]                Vyjádření žalovaného v posuzované věci nebylo vyžádáno, neboť s ohledem na výrok usnesení se jedná o věc týkající se osobně a výlučně stěžovatele.   [4]                Soud, aniž by odstraňoval vady kasační stížnosti postupem podle § 109 odst. 1 s. ř. s. nebo zkoumal splnění dalších podmínek řízení, vyhodnotil, že nemůže o kasační stížnosti věcně jednat a odmítl ji pro nepřípustnost.   [5]                Podle § 104 odst. 3 písm. b) s. ř. s. je totiž „kasační stížnost dále nepřípustná proti rozhodnutí, jímž se pouze upravuje vedení řízení.“   [6]                V usnesení ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 2/2008 - 47, dospěl kasační soud k právnímu závěru, že „[v]ýzva soudu k zaplacení soudního poplatku (v souladu s § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích) je tak pouze konstatováním zákonné povinnosti žalobců. Jejím účelem je naplnění podmínek řízení tak, aby mohlo být v řízení pokračováno: výzvu soudu k zaplacení soudního poplatku proto nelze vnímat jinak něž jako rozhodnutí, jímž se pouze upravuje vedení řízení. Kasační stížnost (její část) směřující proti takovému rozhodnutí je pak ve smyslu § 104 odst. 3 písm. b) s. ř. s. nepřípustná. Ke shodnému závěru dospěl i Ústavní soud v nálezu ze dne 16. 3. 2006, sp. zn. I ÚS 664/03.“ Stěžovatel tedy fakticky brojí proti výzvě krajského soudu, proti níž kasační stížnost není s ohledem na uvedené přípustná. Rozhodnutí, kterými se pouze upravuje vedení řízení, jsou v zásadě rozhodnutí vydávaná v průběhu řízení, nemající vliv na rozhodnutí ve věci samé (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 8. 2010, č. j. 3 Ans 13/2010 – 109).   [7]                Výzva k zaplacení soudního poplatku je rozhodnutím, jímž se pouze upravuje vedení řízení. Kasační stížnost směřující proti této výzvě je ve smyslu § 104 odst. 3 písm. b) s. ř. s. nepřípustná. Soud proto s ohledem na výše uvedené závěry kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s  § 120 s. ř. s. odmítl.   [8]                Pokud jde o urgenci vydání předběžného opatření, soud konstatuje, že návrh byl podán u krajského soudu a kasačnímu soudu nepřísluší se k němu v tuto chvíli vyjadřovat.   [9]                Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3, větu první, s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., dle kterých nemá žádný z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, byla-li kasační stížnost odmítnuta.   Poučení: Proti tomuto usnesení  nejsou opravné prostředky přípustné.   V Brně dne 3. listopadu 2016   JUDr. Barbara Pořízková předsedkyně senátu