Na 208/2016 - 7       USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobce: J. Č., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 29. 6. 2016, č. j. X   takto:    Věc  se postupuje Krajskému soudu v Ostravě jako soudu věcně a místně příslušnému.   Odůvodnění:   [1]               Nejvyššímu správnímu soudu byla dne 1. 9. 2016 doručena žaloba proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 29. 6. 2016, č. j. X   [2]               Nejvyšší správní soud není k projednání věci příslušný.   [3]               Podle § 7 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), je k řízení věcně příslušný krajský soud, nestanoví-li zákon jinak. Místní příslušnost se v tomto případě řídí § 7 odst. 3 s. ř. s., podle něhož je k řízení ve věcech důchodového pojištění místně příslušný soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.   [4]               Podle § 7 odst. 4 s. ř. s. postoupí soud, u něhož byl podán návrh ve věci správního soudnictví a který není věcně příslušný k jeho vyřízení, návrh soudu věcně a místně příslušnému.   [5]               Nejvyšší správní soud je příslušný k rozhodování o kasačních stížnostech proti rozhodnutím krajských soudů ve správním soudnictví a k vedení některých dalších řízení (§ 12 odst. 1 s. ř. s.), nikoli však k rozhodování o žalobách proti rozhodnutím správních orgánů. Příslušný by byl případně až k projednání kasační stížnosti jako opravného prostředku proti rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví (§ 102 s. ř. s.). Věcná příslušnost k rozhodování o žalobách náleží krajským soudům.   [6]               Pokud jde o místní příslušnost, nyní napadené rozhodnutí se týká přeměny invalidního důchodu na starobní, jde tedy o řízení ve věci důchodového pojištění, místní příslušnost se proto řídí bydlištěm žalobce. Ten v žalobě jako místo bydliště uvedl obec X, která se nachází v obvodu Okresního soudu v Šumperku, jenž spadá pod Krajský soud v Ostravě. Místně příslušný k projednání správní žaloby je tedy Krajský soud v Ostravě, v jehož obvodu má žalobce bydliště.   [7]               Nejvyšší správní soud proto rozhodl o postoupení věci Krajskému soudu v Ostravě (§ 7 odst. 4, věta první, s. ř. s.) jako soudu věcně a místně příslušnému.   Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.   V Brně dne 15. září 2016   JUDr. Barbara Pořízková předsedkyně senátu