Nao 52/2016 - 104         USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Daniely Zemanové a soudců Zdeňka Kühna a Miloslava Výborného v právní věci žalobců: a) V. Š., b) A. Š., c) V. Š., všichni zast. JUDr. Markem Šťastným, advokátem se sídlem Ševčíkova 38, Horažďovice, proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje, se sídlem U zimního stadionu 1952/2, České Budějovice, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) J. Z., II) B. V., III) K. B., IV) J. P., V) M. D., VI) M. V., VII) P. V., VIII) M. H., IX) M. Š., X) J. V., XI) J. V., XII) S. U., XIII) M. U., XIV) L. Š., XV) M. Š., XVI) F. Ž., XVII) D. Ž., XVIII) P. T., XIX) M. T., všichni zastoupeni osobou zúčastněnou na řízení I), obecným zmocněncem, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 4. 2015, čj. KUJCK 26114/2015/OZZL/4 O-19/15, v řízení o námitce podjatosti vznesené osobami zúčastněnými na řízení ve věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 10 A 111/2015,     t a k t o :      Soudkyně senátu 10 A senátu Krajského soudu v Českých Budějovicích JUDr. Věra Balejová, Mgr. Helena Nutilová a JUDr. Marie Trnková nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodování v řízení vedeného u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 10 A 111/2015.     O d ů v o d n ě n í :     [1]               Žalobci se v řízení před Krajským soudem v Českých Budějovicích domáhají zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 4. 2015, čj. KUJCK 26114/2015/OZZL/4 O-19/15.   [2]               Osoby zúčastněné na řízení vznesly v řízení před krajským soudem námitku podjatosti, v níž uvedly, že „[j]e obecně známo, že místopředsedou kraj. soudu by měl údajně být pan JUDr. Jiří Šťastný. Žalobce zastupuje pan JUDr. Marek Šťastný. Údajně by se mělo jednat o sourozence. Za této situace navrhujeme kraj. soudu, aby toto prověřil. V kladném zjištění potom uvážil, zda tím nejsou dány důvody k jeho možné podjatosti a od toho se odvíjejícího postupu dle § 9 s. ř. s.“   [3]               Na základě uplatněné námitky podjatosti předložil senát 10 A Krajského soudu v Českých Budějovicích věc v souladu s ustanovením § 8 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“) k vyřízení námitky podjatosti Nejvyššímu správnímu soudu.   [4]               Soudkyně senátu 10 A Krajského soudu v Českých Budějovicích, jemuž byla věc v souladu s rozvrhem práce přidělena, JUDr. Věra Balejová, Mgr. Helena Nutilová a JUDr. Marie Trnková potvrdily, že zástupce žalobců je bratrem místopředsedy uvedeného krajského soudu pro trestní úsek. Tato skutečnost však podle jmenovaných soudkyň nezakládá důvod pro vyloučení soudců správního úseku z projednávání a rozhodnutí věci. Označený místopředseda není členem ani náhradníkem specializovaného senátu rozhodujícího ve správním soudnictví a nikterak se na činnosti tohoto senátu nepodílí. Soudkyně uvedly, že se zástupcem žalobců se osobně neznají, na projednání žaloby nemá žádný vliv působení jeho bratra u zdejšího soudu v jiném oddělení. Závěrem konstatovaly, že se necítí být vyloučeny z projednávání věci a že k věci ani k účastníkům řízení nemají žádný poměr.   [5]               Při posuzování důvodnosti námitky podjatosti vycházel Nejvyšší správní soud z ustanovení § 8 odst. 1 s. ř. s. které stanoví, že [s]oudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.   [6]               Důvodem pro případné vyloučení soudce je tedy a) poměr soudce k věci, účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům, nebo b) skutečnost, že se rozhodující soudce účastnil řízení v téže věci před správním orgánem nebo v předchozím soudním řízení. K důvodu a) lze konstatovat, že vyloučení soudce je nutné pro takovou povahu subjektivního vztahu soudce k věci samé, k účastníkům či jejich zástupcům, která je natolik zřejmá a konkrétně označitelná, že lze důvodně pochybovat o soudcově nepodjatosti. Nestrannost či naopak podjatost soudce je především subjektivní psychickou kategorií vyjadřující vnitřní psychický stav soudce k projednávané věci (či účastníkům řízení a jejich zástupcům). K posouzení uplatněné námitky podjatosti Nejvyšší správní soud odkazuje na usnesení ze dne 13. 4. 2010, čj. Nao 13/2010 – 68 (dostupné na www.nssoud.cz, stejně jako veškerá dále citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu). Je nutno zkoumat, zda skutečně existují objektivní okolnosti vyvolávající oprávněné pochybnosti o nezaujatosti soudce v konkrétním případě.   [7]               Osoby zúčastněné na řízení adresovaly námitku podjatosti vůči celému Krajskému soudu v Českých Budějovicích. Primárně je však třeba zabývat se otázkou podjatosti soudkyň rozhodujícího senátu a teprve v případě, je-li shledán důvod k vyloučení těchto soudkyň, může se Nejvyšší správní soud zabývat podjatostí jiných soudců krajského soudu (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 5. 2006, čj. Nao 32/2005 – 33). Zdejší soud se proto zabýval nejprve otázkou, zda je dán důvod k vyloučení soudkyň senátu 10 A Krajského soudu v Českých Budějovicích.   [8]               Důvod podjatosti spatřovaly osoby zúčastněné na řízení v tom, že místopředseda Krajského soudu v Českých Budějovicích je bratr zástupce žalobců. Požadovaly prověření této skutečnosti a posouzení případné podjatosti.   [9]               Nejvyšší správní soud na úvod zdůrazňuje, že rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně a z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, čj. Nao 19/2003 – 16).   [10]            V projednávané věci dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že důvody k vyloučení soudkyň senátu 10 A Krajského soudu v Českých Budějovicích naplněny nebyly. Z poměrně obecně uplatněné námitky podjatosti ani z vyjádření rozhodujících soudkyň nevyplývá, že by soudkyně měly subjektivní vztah k věci, účastníkům řízení či k namítanému zástupci žalobců v kvalitě a intenzitě vedoucí k jejich vyloučení. Osoby zúčastněné na řízení pouze označily skutečnost, že zástupce žalobců je bratrem místopředsedy Krajského soudu v Českých Budějovicích, což potvrdily i soudkyně senátu 10 A krajského soudu. Osoby zúčastněné na řízení však neuvedly, čím by měla být konkrétně založena podjatost rozhodujícího senátu ve vztahu k této okolnosti, jakým způsobem by skutečnost sourozeneckého vztahu mezi zástupcem žalobců a místopředsedou krajského soudu mohla ovlivnit rozhodovací proces, či jakým způsobem souvisí s projednávanou věcí. Samotná existence příbuzenského vztahu bez uvedení dalších okolností svědčících o blízkém poměru soudkyň rozhodujících v této věci k zástupci žalobců není důvodem k vyslovení pochybností o jejich nezaujatosti. Takto obecně uplatněnou námitku proto Nejvyšší správní soud neshledal důvodnou, neboť nevyjadřuje žádné konkrétní okolnosti, na jejichž základě by bylo možné dospět k závěru, že soudkyně rozhodujícího senátu krajského soudu mají k věci, účastníkům či jejich zástupcům takový poměr, který by zakládal jejich podjatost (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 11. 2004, čj. Nao 43/2004 – 319). Pro úplnost lze uvést, že z vyjádření soudkyň senátu 10 A i z veřejně přístupného rozvrhu práce Krajského soudu v Českých Budějovicích vyplývá, že JUDr. Jiří Šťastný působí jako místopředseda pouze pro úsek trestní, nikoli pro úsek správní. Nemá tedy možnost jakkoli ovlivňovat činnost či složení senátu 10 A.   [11]            Nejvyšší správní soud na základě výše uvedeného neshledal podjatost soudkyň senátu 10 A Krajského soudu v Českých Budějovicích pro rozhodnutí ve věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 10 A 111/2015. Soudkyně JUDr. Věra Balejová, Mgr. Helena Nutilová a JUDr. Marie Trnková proto nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodování v uvedené věci.   Poučení:  Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 24. března 2016 Daniela Zemanová předsedkyně senátu