3 Azs 319/2017 - 15       USNESENÍ           Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobce: I. S., zastoupeného Mgr. Ladislavem Bártou, advokátem se sídlem Ostrava, Purkyňova 6, proti žalované: Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, se sídlem Nymburk, Masarykova 884, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 23. 10. 2017, č. j. 44 A 40/2017 – 29,     t a k t o :     I. Řízení  o kasační stížnosti   s e   z a s t a v u j e .   II. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.   III. Ustanovenému zástupci žalobce Mgr. Ladislavu Bártovi   s e   u r č u j e   odměna za zastupování žalobce ve výši 3.400 Kč, která bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto usnesení. Náklady právního zastoupení nese stát.     Odůvodnění:     [1]               Žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížností brojí proti rozsudku Krajského soudu v Praze (dále jen „krajský soud“) ze dne 23. 10. 2017, č. j. 44 A 40/2017 – 29, jímž krajský soud zamítl jeho žalobu proti rozhodnutí žalované ze dne 5. 9. 2017, č. j. KRPS-278765-15/ČJ-2017-010025. Naposledy uvedeným rozhodnutím byl stěžovatel zajištěn za účelem správního vyhoštění podle § 124 odst. 1 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), na dobu 60 dnů ode dne omezení osobní svobody.   [2]               Dne 14. 11. 2017 obdržel Nejvyšší správní soud sdělení žalované ze dne 14. 11. 2017, č. j. KRPS-278765-64/ČJ-2017-010025, že dne 18. 10. 2017 byla provedena realizace správního vyhoštění stěžovatele z území České republiky.   [3]               V důsledku uvedené skutečnosti dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že podmínky pro věcné projednání kasační stížnosti nejsou splněny.   [4]               Podle § 172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců [v] případě, že je zajištění cizince ukončeno před vydáním rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí o zajištění cizince, o žalobě proti rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění cizince nebo proti rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení, soud řízení o žalobě zastaví. O ukončení zajištění cizince policie neprodleně informuje příslušný soud, který žalobu projednává. Věty první a druhá se pro řízení o kasační stížnosti použijí obdobně.   [5]               Protože v daném případě nebylo ze strany Nejvyššího správního soudu dosud vydáno rozhodnutí ve věci kasační stížnosti a zajištění stěžovatele bylo ke dni 18. 10. 2017 ukončeno, přistoupil zdejší soud k aplikaci citovaného ustanovení § 172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců.   [6]               Podle § 47 písm. c) soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), ve spojení s § 120 s. ř. s., soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Jelikož zajištění stěžovatele bylo ukončeno před vydáním rozhodnutí soudu o kasační stížnosti, byly naplněny podmínky předvídané v ustanovení § 172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců; proto zdejšímu soudu nezbylo, než řízení o kasační stížnosti zastavit. Obdobně postupoval Nejvyšší správní soud například ve věci sp. zn. 3 Azs 243/2017 (usnesením ze dne 5. 10. 2017, č. j. 3 Azs 243/2017 – 24, dostupné z www.nssoud.cz); na zde vyslovenou bližší argumentaci k ústavní konformitě aplikace § 172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců lze v tomto případě plně odkázat.   [7]               O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť řízení bylo zastaveno.   [8]               Krajský soud ustanovil stěžovateli k jeho žádosti zástupce z řad advokátů; náklady řízení v tomto případě hradí stát (§ 35 odst. 8 s. ř. s., § 120 s. ř. s.). Výše těchto nákladů v řízení o kasační stížnosti spočívá v odměně advokáta za jeden úkon právní služby (podání kasační stížnosti) v částce 3.100 Kč [§ 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů] a v náhradě jeho hotových výdajů v částce 300 Kč (§ 13 odst. 3 téže vyhlášky); celkem tedy 3.400 Kč. Jelikož advokát není plátce daně z přidané hodnoty, respektive tuto skutečnost nedoložil, nepřistoupil Nejvyšší správní soud ke zvýšení jeho nároku o částku odpovídající této dani. Přiznaná odměna bude ustanovenému advokátu vyplacena z účtu tohoto soudu ve lhůtě uvedené ve výroku tohoto usnesení.     P o u č e n í:  Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 16. listopadu 2017     Mgr. Radovan Havelec     předseda senátu