3 Azs 341/2017 - 19     U S N E S E N Í           Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Jana Vyklického a Mgr. Radovana Havelce, v právní věci žalobkyně: M. N., proti žalované: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, Praha 3, Olšanská 2, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 10. 2017, č. j. 28 A 22/2017 – 27,     t a k t o :     I.                 Kasační stížnost   s e   o d m í t á .   II.              Žádný z účastníků   n e m á   p r á v o   na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.     O d ů v o d n ě n í :     [1]               Krajský soud v Hradci Králové (dále „krajský soud“) rozsudkem ze dne 25. 10. 2017, č. j. 28 A 22/2017 – 27, zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 18. září 2017, č. j. CPR-31273-5/ČJ-2016-930310-V234, ve věci správního vyhoštění. Uvedeným rozhodnutím žalovaná zamítla odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Královéhradeckého kraje, odboru cizinecké policie, oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort ze dne 7. 12. 2016, čj. KRPH-110925-19/ČJ-2016-050022-SV, a toto rozhodnutí potvrdila.   [2]               Žalobkyně napadla rozsudek krajského soudu kasační stížností ze dne 21. 11. 2017. Současně s kasační stížností požádala samostatnými podáními o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti a o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti. Všechna uvedená podání (včetně kasační stížnosti) byla Nejvyššímu správnímu soudu zaslána poštou v jedné zásilce s datem podání 22. 11. 2017. Nejvyšší správní soud sice bezprostředně poté žalobkyni vyzval k prokázání jejích osobních, majetkových a výdělkových poměrů, avšak po předložení soudního spisu krajského soudu zjistil skutečnosti významné pro posouzení včasnosti kasační stížnosti.   [3]               Podle § 106 odst. 2 soudního řádu správního (dále „s. ř. s.“) musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí; zmeškání uvedené lhůty nelze prominout. Podle § 40 odst. 4 s. ř. s. je v případě podání přepravovaného držitelem poštovní licence lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty soudu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence. Žalobkyni byl kasační stížností napadený rozsudek krajského soudu doručen dne 7. 11. 2017; lhůta k podání kasační stížnosti uplynula dne 21. 11. 2017. Kasační stížnost žalobkyně byla zaslána zdejšímu soudu zásilkou, předanou k poštovní přepravě až dne 22. 11. 2017. Jedná se tedy o kasační stížnost opožděnou, kterou musí Nejvyšší správní soud odmítnout [§ 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s.].   [4]               O návrzích žalobkyně na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti a na přiznání odkladného účinku za dané procesní situace Nejvyšší správní soud již nerozhodoval, neboť pro věc samotnou již nemají žádný význam.   [5]               Kasační stížnost byla odmítnuta, Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (§60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s.).     Po u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí   n e j s o u   opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).     V Brně dne 14. prosince 2017       JUDr. Jaroslav Vlašín předseda senátu