U S N E S E N Í     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Miloslava Výborného a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: Ing. T. M., zast. Mgr. Jaromírem Jarošem, advokátem se sídlem U Rourovny 556/3, Ostrava, proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října 117, Ostrava, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 7. 2016, čj. MSK 67106/2016, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 1. 2017, čj. 19 A 16/2016-38,   takto:   I. Řízení   s e   z a s t a v u j e.   II. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.   O d ů v o d n ě n í :   [1]               Nejvyšší správní soud obdržel ve shora označené věci dne 3. 3. 2017 kasační stížnost žalobce (dále jen „stěžovatel“) směřující proti v záhlaví označenému rozsudku Krajského soudu v Ostravě. Soudní poplatek splatný společně s podáním kasační stížnosti stěžovatel neuhradil. Nejvyšší správní soud ho proto usnesením ze dne 20. 4. 2017, čj. 8 As 43/2017-38, vyzval, aby soudní poplatek zaplatil. K tomu mu určil lhůtu 2 týdnů od doručení uvedeného usnesení a poučil ho o následcích nevyhovění výzvě.   [2]               Podle § 47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Z § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích vyplývá, že poplatková povinnost vzniká podáním kasační stížnosti. Podle § 9 odst. 1 téhož zákona nebyl‑li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí lhůty soud řízení zastaví. Výzva k zaplacení byla stěžovateli prostřednictvím jeho zástupce doručena dne 21. 4. 2017 (doručenka na č. l. 39 spisu NSS). Lhůta k zaplacení soudního poplatku marně uplynula dnem 5. 5. 2017. Protože soudní poplatek nebyl do dnešního dne ani přes výzvu soudu zaplacen, zdejší soud řízení o kasační stížnosti podle § 47 písm. c) ve spojení s § 120 s. ř. s. zastavil.   [3]               Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.   P o u č e n í :  Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.   V Brně 18. května 2017   JUDr. Miloslav Výborný   předseda senátu