U S N E S E N Í     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Miloslava Výborného a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: P. K., zast. Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října 117, Ostrava, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 8. 2016, čj. MSK 103515/2016, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 2. 2017, čj. 19 A 21/2016-38,     takto:     I. Řízení   s e   z a s t a v u j e .   II. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění:       [1]               Nejvyšší správní soud obdržel ve shora označené věci dne 5. 4. 2017 kasační stížnost žalobce (dále jen „stěžovatel“) směřující proti v záhlaví označenému rozsudku Krajského soudu v Ostravě. Soudní poplatek splatný společně s podáním kasační stížnosti stěžovatel neuhradil. Nejvyšší správní soud ho proto usnesením ze dne 13. 4. 2017, čj. 8 As 71/2017-12, vyzval, aby soudní poplatek zaplatil. K tomu mu určil lhůtu 2 týdnů od doručení uvedeného usnesení a poučil ho o následcích nevyhovění výzvě.   [2]               Podle § 47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Z § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích vyplývá, že poplatková povinnost vzniká podáním kasační stížnosti. Podle § 9 odst. 1 téhož zákona nebyl‑li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí lhůty soud řízení zastaví. Výzva k zaplacení byla stěžovateli prostřednictvím jeho zástupce doručena dne 13. 4. 2017 (doručenka na č. l. 13 spisu NSS). Lhůta k zaplacení soudního poplatku marně uplynula dnem 27. 4. 2017. Protože soudní poplatek nebyl do dnešního dne ani přes výzvu soudu zaplacen, zdejší soud řízení o kasační stížnosti podle § 47 písm. c) ve spojení s § 120 s. ř. s. zastavil.   [3]               Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.     P o u č e n í :  Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.     V Brně 9. května 2017     JUDr. Miloslav Výborný předseda senátu