U S N E S E N Í     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců Mgr. Petry Weissové a JUDr. Miloslava Výborného v právní věci žalobce: I. T., zastoupeného opatrovnicí Mgr. Bohuslavou Bartheldyovou, advokátkou se sídlem Ponávka 185/2, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 11. 2016, čj. OAM-134/LE-LE05-LE24-2016, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 8. 12. 2016, čj. 60 Az 34/2016-10,     t a k t o :     I.  Řízení o kasační stížnosti   s e   z a s t a v u j e .   II.  Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.   III. Ustanovené opatrovnici žalobce Mgr. Bohuslavě Bartheldyové, advokátce,   s e   p ř i z n á v á   odměna a náhrada hotových výdajů za zastupování žalobce ve výši 800 Kč, která jí bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.     O d ů v o d n ě n í :     [1]               Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím rozhodl, že se žalobci neuděluje mezinárodní ochranu podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. Žalobu, jíž se žalobce bránil proti uvedenému rozhodnutí žalované, Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 8. 12. 2016, čj. 60 Az 34/2016-10, odmítl pro opožděnost.   [2]               Usnesení krajského soudu napadl žalobce (dále jen „stěžovatel“) blanketní kasační stížností, jejíž součástí byla žádost o ustanovení zástupce a přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.   [3]               V kasační stížnosti stěžovatel jako svoji adresu uvedl Zařízení pro zajištění cizinců Bálková, Tis u Blatna, na niž mu Nejvyšší správní soud zaslal informaci o probíhajícím řízení včetně poučení o složení senátu a formuláře Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro účely rozhodnutí o ustanovení zástupce. Zásilka se vrátila soudu zpět jako nedoručená s informací, že adresát nebyl v místě doručení zastižen, neboť byl z uvedeného zařízení pro zajištění cizinců propuštěn.   [4]               Nejvyšší správní soud dne 10. 1. 2017 z  databáze Ministerstva vnitra zjistil, že stěžovatel zařízení pro zajištění cizinců opustil dne 20. 12. 2016. Uvedené žalovaný k dotazu soudu potvrdil podáním ze dne 20. 1. 2017 se současným sdělením, že jiné místo stěžovatelova pobytu mu není známo. Obdobně se k dotazu kasačního soudu vyjádřila i Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie svým podáním ze dne 16. 1. 2017. [5]               Vzhledem k tomu, že pobyt stěžovatele nebyl znám, Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 25. 1. 2017, čj. 8 Azs 263/206-34, ustanovil stěžovateli podle § 29 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s. opatrovnici Mgr. Bohuslavu Bartheldyovou, advokátku.   [6]               Nejvyšší správní soud se především zabýval tím, zda jsou splněny procesní podmínky stanovené pro meritorní projednání kasační stížnosti, přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není.   [7]               Podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 33 písm. b) zákona o azylu soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany.   [8]               K podmínkám postupu podle výše uvedených ustanovení se Nejvyšší správní soud ve své dosavadní judikatuře vyjádřil vícekrát a např. v rozsudku ze dne 14. 8. 2009, čj. 8 Azs 21/2009-91, vyslovil, že „[v]ychází-li soud ve svém rozhodnutí mj. ze skutečnosti, že je účastník řízení neznámého pobytu, musí být ověření této skutečnosti přiměřeně aktuální.“ Dále v  rozsudku ze dne 26. 5. 2005, čj. 7 Azs 271/2004-58, shledal, že „[n]emožnost zjistit místo pobytu žadatele o udělení azylu (§ 33 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu) je dána jen tam, kde (…) soud vyvíjel požadované úsilí ke zjištění místa pobytu žadatele a přes toto úsilí a případně další pátrání v příslušných evidencích pobyt žadatele nebyl zjištěn a zůstal zcela neznámý. Pokud i přes toto úsilí zůstane pobyt stěžovatele nezjištěn a zcela neznámý, lze řízení ve smyslu výše citovaného ustanovení zastavit.“   [9]               S ohledem na skutečnost, že Nejvyšší správní soud provedenými dotazy (viz odst. [4]) využil všechny dostupné možnosti ke zjištění stěžovatelova aktuálního místa pobytu, aniž byl úspěšný, a na jediné sdělené a soudu známé adrese se již stěžovatel nezdržuje, jsou splněny podmínky pro postup podle § 33 písm. b) zákona o azylu. Nejvyšší správní soud proto řízení o kasační stížnosti podle § 47 písm. c)  za použití § 120 s. ř. s. zastavil.   [10]           Nejvyšší správní soud ke stěžovatelově žádosti na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti doplňuje, že považoval za nadbytečné o ní samostatně rozhodovat především proto, že v posuzované věci má podání kasační stížnosti odkladný účinek ze zákona (§ 32 odst. 2 ve spojení s § 32 odst. 5 zákona o azylu).   [11]           Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.   [12]           Nejvyšší správní soud ustanovil stěžovateli opatrovnici z řad advokátů. V takovém případě platí její odměnu a náhradu hotových výdajů stát (§ 140 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 64 a § 120 s. ř. s.). Náklady opatrovnice sestávají z odměny ve výši 500 Kč za 1 úkon právní služby (první porada s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení nebo obhajoby, je-li klientovi zástupce nebo obhájce ustanoven soudem) podle § 7 bod 2, § 9 odst. 5 a § 11 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), a dále z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, celkem tedy činí 800 Kč. Tato částka jí bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.     P o u č e n í : Proti tomuto usnesení   n e n í   přípustný opravný prostředek.     V Brně 7. února 2017     JUDr. Michal Mazanec předseda senátu