Nad 69/2017- 20           U S N E S E N Í     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu, složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců Mgr. Pavlíny Vrkočové a JUDr. Jaroslava Vlašína, v právní věci žalobce: V. H., zastoupen zmocněncem V. H., adresa neuvedena, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem Praha 4, náměstí Hrdinů 1634/3, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 17. 08. 2016, č. j. MV-143279/SO/2013, o nesouhlasu Krajského soudu v Ústí nad Labem s postoupením věci usnesením Městského soudu v Praze, ze dne 19. 12. 2016, čj. 9 A 192/2016-14,     t a k t o :     I.                                Nesouhlas Krajského soudu v Ústí nad Labem s postoupením věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 9 A 192/2016,   j e   d ů v o d n ý .   II.                             Soudem věcně a místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 9 A 192/2016 je Krajský soud v Hradci Králové.     O d ů v o d n ě n í :     Krajský soud v Ústí nad Labem předložil podle § 7 odst. 5, věta druhá soudního řádu správního (dále „s. ř. s.“) k rozhodnutí svůj nesouhlas s postoupením věci, vedené u Městského soudu v Praze, pod sp. zn. 9 A 192/2016. Namítá, že žalobce nebydlí v obvodu Krajského soudu v Ústí nad Labem, ale v obvodu Krajského soudu v Hradci Králové.   Nejvyšší správní soud ověřil relevantní skutečnost pobytu žalobce v době podání správní žaloby z potvrzení o provedení lustrace v informačním systému základních registrů. Z tohoto potvrzení plyne jednoznačný závěr, že od 05. 10. 2016 je místo pobytu žalobce na adrese T., K. 668, okres S. Tento údaj je významný z hlediska § 172 odst. 6 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky (dále „zákon o pobytu cizinců“) právě pro posouzení místní příslušnosti krajského (městského) soudu.   Podle § 172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců je k řízení o žalobě proti správnímu rozhodnutí místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je cizinec v den podání žaloby hlášen k pobytu; jde-li o cizince, který nemusí hlásit pobyt, krajský soud, v jehož obvodu se převážně zdržuje, a v ostatních případech krajský soud, v jehož obvodu byl zjištěn pobyt cizince na území.     Jak již bylo uvedeno, v době podání žaloby (02. 11. 2016) měl žalobce hlášen pobyt na adrese T., K. 668, okres S. (od 05. 10. 2016); uvedená skutečnost byla ostatně známa i Městskému soudu v Praze. Bydliště žalobce bylo tedy v době podání žaloby v obvodu působnosti Krajského soudu v Hradci Králové, neboť do jeho obvodu spadá mj. i Okresní soud v Semilech, který je obecným soudem žalobce. Z uvedených skutečností je zřejmé, že soudem místně příslušným k rozhodnutí o podané žalobě je Krajský soud v Hradci Králové.   S ohledem na výše uvedené skutečnosti považuje Nejvyšší správní soud nesouhlas Krajského soudu v Ústí nad Labem s postoupením věci za důvodný. Soudem věcně i místně příslušným je Krajský soud v Hradci Králové, a proto mu Nejvyšší správní soud tímto přikazuje projednání a rozhodnutí žaloby v dané věci; tímto rozhodnutím jsou krajské soudy vázány (§ 7 odst. 5 s. ř. s.).     P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 15. února 2017     Mgr. Radovan Havelec předseda senátu