Nao 189/2017 - 41       U S N E S E N Í         Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců JUDr. Pavla Molka a JUDr. Tomáše Foltase v právní věci žalobce: Ing. J. H., proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, v řízení o žalobě vedené pod sp. zn. 15 Af 1/2017, o námitce podjatosti vznesené žalobcem vůči všem soudcům Krajského soudu v Ústí nad Labem v aktuálním obsazení,     t a k t o :     Soudce správního úseku Krajského soudu v Ústí nad Labem Mgr. Václav Trajer n e n í   v y l o u č e n   z projednávání a rozhodnutí žalobcovy věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 15 Af 1/2017.     O d ů v o d n ě n í :     [1]               Žalobce se žalobou u krajského soudu domáhá zrušení, popř. vyslovení nicotnosti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 9. 2016, č. j. 39589/16/5100-31462-708633. Žalobce nezaplatil současně s podáním žaloby soudní poplatek, proto byl soudem vyzván ke splnění poplatkové povinnosti. Na výzvu soudu reagoval podáním, v němž žádá ustanovení advokáta a osvobození od soudních poplatků; současně vznesl námitku podjatosti všech soudců krajského soudu v aktuálním obsazení a požaduje přikázání věci jinému soudu, a to z důvodu delegace nutné, protože opět hrozí, že soudci krajského soudu bude pokračováno v pokořování nezávislého, nestranného, odborného a spravedlivého rozhodování.   [2]               O žalobcově námitce rozhodl Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 7. 2. 2017, č. j. Nao 51/2017 - 21, tak, že soudci správního úseku Krajského soudu v Ústí nad Labem JUDr. Markéta Lehká, Ph.D., JUDr. Petr Černý a Mgr. Ing. Martin Jakub Brus nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci žalobce vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 15 Af 1/2017. Zároveň Nejvyšší správní soud zamítl návrh na přikázání věci jinému než Krajskému soudu v Ústí nad Labem.   [3]               Krajský soud v Ústí nad Labem spis dne 24. 4. 2017 opětovně postoupil Nejvyššímu správnímu soudu. V přípise uvedl, že v současné době na správním úseku krajského soudu v Ústí nad Labem působí kromě zmíněných tří soudců také soudce Mgr. Václav Trajer, o jehož podjatosti však nebylo rozhodnuto. Z rozvrhu práce přitom nelze seznat, z kterých soudců bude senát rozhodující žalobcovu věc složen, Mgr. Ing. Martin Jakub Brus je nadto u krajského soudu pouze na stáži a v době rozhodování již nemusí na krajském soudu působit. Krajský soud měl proto za to, že o námitce podjatosti nebylo zcela rozhodnuto.   [4]               K předkládací zprávě krajského soudu ze dne 1. 2. 2017 byla připojena vyjádření všech soudců, včetně Mgr. Václava Trajera. K námitce podjatosti všichni uvedli, že se za podjaté nepovažují, neboť nemají žádný vztah k účastníkům ani k projednávané věci, nepodíleli se ani na projednání a rozhodování věci před správním orgánem.   [5]               Z odůvodnění námitky podjatosti se podává, že důvod pro vyloučení soudců krajského soudu spatřuje žalobce v tom, že podle jeho názoru v této a jiných věcech nerozhodují „nezávisle, nestranně, odborně a spravedlivě“.   [6]               Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci „vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“ (zvýrazněno Nejvyšším správním soudem). Podle § 8 odst. 5 s. ř. s. musí být námitka podjatosti zdůvodněna a musí v ní být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. Jakkoli je žalobcova námitka podjatosti velmi obecná a – izolovaně posuzováno – za hranicí požadavku na její odůvodněnost a konkrétnost, z jejího obsahu a ze skutečnosti, že žalobce vedl a vede před správními soudy, včetně krajského soudu, celou řadu soudních sporů, Nejvyšší správní soud dovozuje, že ji žalobce opírá o rozhodování krajského soudu v jeho věcech, jež nyní projednávané věci předcházely.   [7]               Námitka podjatosti není důvodná.   [8]               Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Soudce lze z projednávání a rozhodnutí přidělené věci vyloučit jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 - 16). Zákon přitom stanoví, že takovým důvodem nemůže být okolnost, která spočívá v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.   [9]               Jak tedy Nejvyšší správní soud konstatoval již v usnesení ze dne 7. 2. 2017, č. j. Nao 51/2017 - 21, námitka podjatosti vznesená žalobcem vůči soudcům krajského soudu neobstojí, neboť ji vztahuje k jejich presumovanému „postupu ... v řízení o projednávané věci“ a k jejich „rozhodování v jiných věcech“, tj. k důvodům, jež podle výslovného ustanovení § 8 odst. 1 věty poslední s. ř. s. důvodem pro vyloučení soudců z rozhodování jednoznačně být nemohou. Stejný závěr se bez dalšího vztahuje rovněž na soudce Mgr. Václava Trajera. Nejvyšší správní soud proto rovněž ve vztahu k Mgr. Václavu Trajerovi rozhodl tak, že není vyloučen z projednávání a rozhodnutí žalobcovy věci.     P o u č e n í :  Proti  tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 3. května 2017           Mgr. David Hipšr předseda senátu