Vol 1/2017 - 15           USNESENÍ       Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Langáška a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Radana Malíka, JUDr. Petra Mikeše, JUDr. Pavla Molka, JUDr. Miloslava Výborného a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci navrhovatele: Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa Miroslava Sládka, se sídlem Štefánikova 119/50, Brno, proti odpůrci: Státní volební komise, se sídlem nám. Hrdinů 1634/4, Praha 4, v řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti voleb do zastupitelstev krajů, takto: I. Návrh   se odmítá. II. Žádný z účastníků   nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: [1]               Navrhovatel se domáhal „zrušení voleb“ do zastupitelstev krajů konaných ve dnech 7. 10. 2016 a 8. 10. 2016 a vyhlášení jejich nového termínu. Svůj návrh odůvodnil tím, že Česká televize pořádala předvolební debaty, jejichž účastníky vybírala podle blíže nespecifikovaného průzkumu a jichž se nemohly účastnit všechny kandidující politické strany. Některé ze stran tak byly zvýhodněny oproti jiným. Navrhovatel dále uvedl, že bylo zřejmé, že Česká televize propaguje jenom ty strany a jejich představitele, jejichž názory konvenují s názory jejího vedení a jejích redaktorů. Nic na tom nemění ani odvysílání dvouminutového předtočeného klipu u všech kandidujících politických stran. Navrhovatel poukázal pro srovnání na Český rozhlas, který dal prostor všem kandidujícím stranám. [2]               Odpůrce sdělil, že návrh byl podán u věcně nepříslušného soudu, jelikož neměl být podán u Nejvyššího správního soudu, ale u krajského soudu, a navíc byl podán i opožděně. [3]               Nejvyšší správní soud vyhodnotil, že návrh svým obsahem odpovídá návrhu na vyslovení neplatnosti voleb do zastupitelstev krajů ve smyslu § 53 odst. 1 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o volbách do zastupitelstev krajů“), ve spojení s § 90 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). [4]               K projednání takového návrhu je dle § 54 zákona o volbách do zastupitelstev krajů příslušný krajský soud. Navrhovatel však svůj návrh podal u Nejvyššího správního soudu, který není věcně příslušný k jeho projednání a rozhodnutí o něm. S podáním návrhu u věcně nebo místně nepříslušného soudu je v § 92 s. ř. s. spojen důsledek v podobě nepřípustnosti takového návrhu. [5]               Nejvyšší správní soud podaný návrh vzhledem k jeho nepřípustnosti odmítl na základě § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 92 s. ř. s. [6]               O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud na základě § 93 odst. 4 s. ř. s., dle něhož na náhradu nákladů řízení ve věcech volebních nemá žádný z účastníků právo. Poučení:  Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 24. ledna 2017     JUDr. Tomáš Langášek předseda senátu