10 Ads 44/2018 - 40         U S N E S E N Í   Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna a soudkyň Daniely Zemanové a Michaely Bejčkové v právní věci žalobkyně: N. M., zast. JUDr. Bedřichem Hájkem, advokátem se sídlem Jana Švermy 1696, Kadaň, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 2. 2017, čj. MPSV‑2017/31116-916, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. 12. 2017, čj. 78 Ad 6/2017-30,     t a k t o :     Kasační stížnosti   se nepřiznává   odkladný účinek.     O d ů v o d n ě n í :     [1]                Posuzovaná věc se týká přezkumu rozhodnutí o přiznání doplatku na bydlení, který patří mezi dávky poskytované podle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.  Žalobkyně nesouhlasila s tím, že správní orgány při stanovení výše dávky nezahrnuly do odůvodněných nákladů na bydlení úhrady za energie v celé jejich výši. Náklady na energie podle jejího názoru správní orgány posoudily pouze paušálně a bez řádného odůvodnění. Proti rozhodnutí správních orgánů se proto bránila žalobou. Krajský soud se ztotožnil s částí žalobních námitek. Dospěl k závěru, že správní orgány řádně neodůvodnily, na základě jakých vstupních údajů a jakým mechanismem stanovily výši prokazatelné nezbytné spotřeby elektřiny a plynu žalobkyně. Jejich rozhodnutí proto krajský soud zrušil pro nepřezkoumatelnost a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení.   [2]                Žalovaný (dále jen „stěžovatel“) nyní brojí proti rozsudku krajského soudu kasační stížností; rovněž navrhuje, aby NSS přiznal jeho kasační stížnosti odkladný účinek. Návrh na přiznání odkladného účinku stěžovatel odůvodnil tím, že v současné době není schopen dostát podmínkám uvedeným krajským soudem tak, aby rozhodnutí o přiznání doplatku na bydlení v řízení před tímto soudem obstálo. Dále poznamenal, že má v podstatě doplnit odůvodnění rozhodnutí a podklady do správního spisu, i nadále však bude respektovat výši záloh na spotřebu energií vyhodnocenou aplikačním programem pro výpočet dávek hmotné nouze. Přiznáním odkladného účinku tedy podle názoru stěžovatele nevznikne žalobkyni žádná finanční újma. Žalobkyně s přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti nesouhlasí.    [3]                Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. NSS jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s., přiměřeně aplikovatelného na řízení o kasační stížnosti, NSS usnesením přizná kasační stížnosti odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. NSS po zhodnocení důvodů uváděných stěžovatelem dospěl k závěru, že v jeho případě nejsou tyto podmínky naplněny.   [4]                NSS nejprve zkoumal, zda stěžovatel uvádí relevantní skutečnosti pro přiznání odkladného účinku. NSS předně upozorňuje, že povinnost správního orgánu rozhodnout v souladu s právním názorem krajského soudu vysloveným ve zrušujícím rozsudku nemůže být sama o sobě důvodem pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 24. 4. 2007, čj. 2 Ans 3/2006-49, č. 1255/2007 Sb. NSS). Tvrzení stěžovatele o neschopnosti dostát podmínkám v rozsudku krajského soudu jsou vágní a nevypovídají nic o tom, v čem konkrétně má újma stěžovatele spočívat. Jak již NSS dříve judikoval, povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má stěžovatel. Vylíčení podstatných skutečností o nepoměrně větší újmě musí svědčit tomu, že negativní následek, jehož se stěžovatel v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu obává, by pro něj byl zásadním zásahem (viz např. usnesení NSS ze dne 5. 1. 2017, čj. 10 Ads 313/2016-27, bod 6). NSS přizná odkladný účinek pouze v ojedinělých případech, ve kterých by okamžitý výkon soudního rozhodnutí mohl mít závažné důsledky. O takovou mimořádnou situaci se v nyní posuzované věci nejedná, resp. stěžovatel nic takového netvrdil.   [5]                Vzhledem k tomu, že stěžovatel neprokázal existenci nepoměrně větší újmy, NSS se již nezabýval tím, zda by přiznání odkladného účinku kasační stížnosti bylo v rozporu s veřejným zájmem.   [6]                NSS proto návrh stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl. Usnesení o zamítnutí návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé.   Poučení: Proti tomuto usnesení   nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 8. března 2018     Zdeněk Kühn předseda senátu