7 Azs 343/2018 - 20       USNESENÍ         Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců JUDr. Tomáše Foltase a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: V. N., zastoupen Mgr. Petrem Václavkem, advokátem se sídlem Opletalova 25, Praha 1, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 7. 2018, č. j. 30 A 81/2017 – 51,     t a k t o :     I. Řízení   s e   z a s t a v u j e .   II.  Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.   III.  Žalobci   s e   v r a c í   zaplacený soudní poplatek ve výši 5.000 Kč, který bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám jeho zástupce Mgr. Petra Václavka, advokáta, a to do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.     O d ů v o d n ě n í :     [1]                Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 27. 7. 2018, č. j. 30 A 81/2017 – 51, zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 18. 4. 2017, č. j. MV‑125262-3/SO-2013. Tímto rozhodnutím žalovaná zamítla odvolání žalobce a potvrdila usnesení Ministerstva vnitra ze dne 29. 7. 2013, č. j. OAM-17951-9/DP-2013, jímž bylo podle § 66 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, zastaveno řízení o jeho žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem podnikání – osoba samostatně výdělečně činná, neboť žalobce nepředložil požadované doklady.   [2]                Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu v zákonné lhůtě kasační stížnost.   [3]                V průběhu řízení vzal stěžovatel kasační stížnost v celém rozsahu zpět, a to podáním ze dne 14. 11. 2018, které bylo doručeno Nejvyššímu správnímu soudu téhož dne.   [4]                Vzhledem k tomu, že stěžovatel vzal kasační stížnost zpět, Nejvyšší správní soud podle § 47 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. řízení zastavil.   [5]                Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.   [6]                Jelikož řízení bylo zastaveno před vydáním rozhodnutí o věci samé, rozhodl Nejvyšší správní soud podle § 10 odst. 3 a 5 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), o vrácení zaplaceného soudního poplatku za řízení o kasační stížnosti sníženého o 20 %, tj. o 1.000 Kč.   [7]                Protože nebylo rozhodováno o návrhu na přiznání odkladného účinku, Nejvyšší správní soud rozhodl podle § 10 odst. 1 věta první zákona o soudních poplatcích o vrácení zaplaceného soudního poplatku za tento návrh.     P o u č e n í :   Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 22. listopadu 2018     Mgr. David Hipšr předseda senátu