Na 169/2018 - 8           USNESENÍ       Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců Mgr. Evy Šonkové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: T. R., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 23. 5. 2018, č. j. X,     takto:     Věc se postupuje k vyřízení věcně a místně příslušnému Krajskému soudu v Ostravě.     Odůvodnění:     [1]               Nejvyššímu správnímu soudu byla dne 26. 7. 2018 doručena žaloba proti v záhlaví označenému rozhodnutí žalované, jímž byly zamítnuty námitky proti rozhodnutí žalované ze dne 17. 4. 2018. Prvoinstančním řízením byla zamítnuta žalobcova žádost o invalidní důchod.   [2]               Podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) správní soudy rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy správními orgány.   [3]               Žalobce napadá rozhodnutí správního orgánu ve věci invalidního důchodu. Ve věci je tudíž dána pravomoc soudů ve správním soudnictví. Nejvyšší správní soud není nicméně k projednání věci věcně příslušný.   [4]               Nejvyšší správní soud je příslušný k rozhodování o kasačních stížnostech proti rozhodnutím krajských soudů ve správním soudnictví a k vedení některých dalších řízení (§ 12 odst. 1 s. ř. s.), nikoli však k rozhodování o žalobách proti rozhodnutím správních orgánů. Věcná příslušnost k rozhodování o žalobách náleží krajským soudům (§ 7 odst. 1 s. ř. s.). V posuzované věci žalobce podal žalobu proti rozhodnutí žalované jakožto správního orgánu, k rozhodnutí je proto příslušný krajský soud. Nejvyšší správní soud by byl příslušný až k projednání kasační stížnosti jako opravného prostředku proti rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví (§ 102 s. ř. s.).   [5]               Podle § 7 odst. 4 s. ř. s. postoupí soud, u něhož byl podán návrh ve věci správního soudnictví a který není věcně příslušný k jeho vyřízení, návrh soudu věcně a místně příslušnému.   [6]               Napadené rozhodnutí se týká zamítnutí žádosti o invalidní důchod, jde tedy o řízení ve věci důchodového pojištění. Místní příslušnost se proto řídí § 7 odst. 3 s. ř. s., podle něhož je k řízení ve věcech důchodového pojištění místně příslušný soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.   [7]               Žalobce ve svém podání jako místo bydliště uvedl Ostravu, která se nachází v obvodu Krajského soudu v Ostravě. Místně příslušný k projednání správní žaloby je tedy Krajský soud v Ostravě.   [8]               Nejvyšší správní soud proto rozhodl o postoupení věci Krajskému soudu v Ostravě (§ 7 odst. 4, věta první, s. ř. s.) jako soudu věcně a místně příslušnému.     Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.     V Brně dne 15. srpna 2018     JUDr. Miluše Došková      předsedkyně senátu