Na 177/2018 - 8         USNESENÍ           Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců Mgr. Jany Brothánkové a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobce: Ing. Mgr. G. F. S., M.Sc., proti žalovanému: 1) České vysoké učení technické v Praze, se sídlem Zikova 1903/4, Praha 6, žalovanému 2) Rektor Českého vysokého učení technického v Praze, se sídlem Zikova 1903/4, Praha 6, žalovanému 3) Prorektor Českého vysokého učení technického v Praze, se sídlem Zikova 1903/4, Praha 6, žalovanému 4) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, se sídlem Karmelitská 529/5, Praha 1, o návrhu ze dne 29. 7. 2018,   takto:     Návrh ze dne 29. 7. 2018 na uložení Povinnosti vystavit potvrzení o akademickém vzdělání a náhradu škod – Návrh na zkrácený soudní proces pro elementární povahu případu, se  postupuje  k vyřízení Městskému soudu v Praze.     Odůvodnění:     [1]                Nejvyšší správní soud obdržel podání ze dne 29. 7. 2018, jehož předmětem je „Návrh na uložení Povinnosti vystavit potvrzení o akademickém vzdělání a náhradu škod – Návrh na zkrácený soudní proces pro elementární povahu případu“. V tomto podání žalobce uvádí, že je nediplomovaným absolventem ČVUT (Fakulta strojní), od kterého požaduje vystavení osvědčení o dosažené úrovni vzdělání podle mezinárodních kritérií ISCED (UNESCO 2011). Do jednání přitom zapojil Strojní fakultu, později i Karlovu Univerzitu, Ministerstvo školství.   [2]                Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), „Nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení věcně příslušný krajský soud.“ Podle ustanovení § 7 odst. 2 s. ř. s. pak platí, že „Nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.“ Podle § 7 odst. 5 věta první s. ř. s. pak platí, že „Byl-li návrh ve věci správního soudnictví podán u soudu, který není věcně příslušný k jeho vyřízení, postoupí jej tento soud k vyřízení soudu věcně a místně příslušnému.“   [3]                Podáním ze dne 29. 7. 2018 žalobce zjevně hodlá iniciovat výše popsané soudní řízení proti žalovaným, kteří jsou specifikovaní v záhlaví tohoto usnesení. V žádném případě však nepodává kasační stížnost proti rozhodnutí vydanému správním soudem, o které by mohl vést řízení Nejvyšší správní soud. Je tedy zjevné, že Nejvyšší správní soud není věcně příslušný k vedení řízení o podání ze dne 29. 7. 2018; naopak věcně příslušným je krajský soud. Z podání ze dne 29. 7. 2018 je přitom dále zřejmé, že směřuje proti institucím mající sídlo v Praze, tudíž je věcně a místně příslušným soudem pro projednání takovéto žaloby (za splnění procesním podmínek) Městský soud v Praze.   [4]                S ohledem na shora uvedené rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s § 7 odst. 5 s. ř. s. o postoupení podání žalobce ze dne 29. 7. 2018 na uložení Povinnosti vystavit potvrzení o akademickém vzdělání a náhradu škod – Návrh na zkrácený soudní proces pro elementární povahu případu, k vyřízení Městskému soudu v Praze, jakožto soudu věcně a místně příslušnému.     Poučení:   Proti tomuto usnesení  nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).     V Brně dne 7. srpna 2018     JUDr. Petr Průcha předseda senátu