10 Azs 78/2019 - 11           USNESENÍ   Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudce Ondřeje Mrákoty a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobkyně: L. D., zast. Mgr. Petrem Volšíkem, advokátem se sídlem K lipám 292/28, Praha 9, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech cizinců, se sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4, proti rozhodnutí žalované ze dne 29. 3. 2017, čj. MV-26892-4/SO-2017, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 19. 9. 2018, čj. 45 A 51/2017-58,     takto:     I.                 Kasační stížnost se odmítá.   II.              Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění:     [1]               Žalobkyně se správní žalobou bránila proti rozhodnutí, kterým žalovaná zamítla její odvolání proti rozhodnutí ve věci povolení k trvalému pobytu. Krajský soud žalobu zamítl rozsudkem uvedeným v záhlaví. Tento rozsudek byl žalobkyni prostřednictvím jejího zástupce doručen dne 20. 9. 2018 (doručenka do datové schránky na č. l. 61b spisu krajského soudu).   [2]               Dne 8. 3. 2019 doručil zástupce žalobkyně (stěžovatelky) na elektronickou podatelnu Krajského soudu v Praze žádost o prominutí zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti, k níž byla připojena i kasační stížnost proti zmíněnému rozsudku.   [3]               Krajský soud následně toto podání a též jeho spis odeslal NSS, jemuž byly tyto dokumenty doručeny dne 14. 3. 2019.   [4]               Stěžovatelce běžela ode dne doručení rozsudku, tj. od 20. 9. 2018, dvoutýdenní lhůta k podání kasační stížnosti (§ 106 odst. 2 s. ř. s.). Posledním dnem lhůty, během níž mohla stěžovatelka podat kasační stížnost, tak bylo pondělí 4. 10. 2018.  Protože kasační stížnost byla podána po uplynutí dvoutýdenní lhůty k podání kasační stížnosti (5 měsíců po dni doručení rozsudku krajského soudu, proti němuž směřovala), byla podána opožděně. Podle § 46 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 120 s. ř. s. proto NSS odmítl kasační stížnost pro opožděnost.   [5]               Na tom nemůže nic změnit ani žádost o prominutí zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti. Zákon nepřipouští prominutí lhůty k podání kasační stížnosti (§ 106 odst. 2 s. ř. s. in fine), čímž vylučuje i prominutí lhůty dle občanského soudního řádu (podrobněji viz usnesení ze dne 27. 8. 2003, čj. 4 Azs 9/2003-37, č. 68/2004 Sb. NSS; k ústavnosti takové úpravy pak rozsudek ze dne 23. 5. 2012, čj. 6 Ads 10/2012-41).   [6]               Jelikož kasační stížnost byla odmítnuta, nemá žádný z účastníků řízení o kasační stížnosti právo na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s.).   Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.   V Brně dne 21. března 2019   Zdeněk Kühn   předseda senátu