4 Azs 300/2019 - 61           USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Aleše Roztočila a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobců: a) V. S., b) nezl. J. S., c) nezl. Z. S., všichni zast. Mgr. Silvií Rymlovou, advokátkou, se sídlem náměstí Republiky 2/1, Opava, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 8. 2018, č. j. OAM-965/ZA-ZA10-ZA17-2017, v řízení o kasační stížnosti žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 6. 2019, č. j. 61 Az 36/2018 - 53,   takto:   I.  Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.   III.  Ustanovené zástupkyni Mgr. Silvii Rymlové, advokátce, se sídlem náměstí Republiky 2/1, Opava, se nepřiznává odměna a náhrada hotových výdajů za zastupování žalobců v řízení o kasační stížnosti.     Odůvodnění:     [1]               Žalobci (dále „stěžovatelé“) se kasační stížností domáhají zrušení v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě, kterým byla zamítnuta jejich žaloba proti výše uvedenému rozhodnutí, kterým žalovaný neudělil stěžovatelům mezinárodní ochranu podle § 12 až § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.   [2]               Nejvyšší správní soud v rámci standardních procesních úkonů prověřoval aktuální pobyt stěžovatelů a zjistil, že ze systému AZYL II MVČR, ve kterém jsou evidovány údaje o žadatelích o mezinárodní ochranu, jsou dostupné informace pouze do dne 6. 8. 2019. Obrátil se proto na žalovaného a na cizineckou policii s dotazem, zda se stěžovatelé nadále zdržují v Pobytovém středisku Havířov, případně kdy je opustili a jaké je aktuální místo jejich pobytu (přípis ze dne 26. 8. 2019, č. j. 4 Azs 300/2019 - 36 a ze dne 2. 9. 2019, č. j. 4 Azs 300/2019 - 53). Ze strany žalovaného mu bylo sděleno, že stěžovatelé dne 6. 8. 2019 pobytové středisko opustili a jejich další pobyt není znám (přípis na č. l. 37 spisu). Cizinecká policie pak Nejvyššímu správnímu soudu sdělila, že stěžovatelé pobývají ve Spolkové republice Německo.   [3]               Vzhledem k tomu, že místo pobytu stěžovatelů nebylo možné zjistit, soud postupoval podle § 33 písm. c) zákona o azylu, dle kterého soud řízení zastaví, pokud žadatel o udělení mezinárodní ochrany v průběhu řízení vstoupil na území jiného státu.   [4]               O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., dle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení o kasační stížnosti zastaveno.   [5]               Ustanovené zástupkyni soud nepřiznal odměnu za zastupování stěžovatelů, neboť v řízení neučinila žádný úkon právní služby ve smyslu § 11 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif).     Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 17. října 2019     Mgr. Aleš Roztočil předseda senátu