5 Azs 121/2019 - 15               USNESENÍ         Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců JUDr. Lenky Matyášové a Mgr. Gabriely Bašné v právní věci žalobce: T. V. T., zastoupený Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem Příkop 8, Brno, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 7. 5. 2019, č. j. 52 A 94/2018 – 33, takto: I. Řízení o kasační stížnosti   s e   z a s t a v u j e . II. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: [1]               Dne 23. 5. 2019 byla Nejvyššímu správnímu soudu doručena kasační stížnost žalobce (stěžovatele) proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 7. 5. 2019, č. j. 52 A 94/2018 – 33, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalované ze dne 13. 6. 2018, č. j. MV-42672-4/SO-2018. Svým rozhodnutím žalovaná zamítla odvolání stěžovatele a potvrdila rozhodnutí Ministerstva vnitra, Odboru azylové a migrační politiky, ze dne 7. 3. 2018, č. j. OAM-1485-11/ZR-2017, jímž Ministerstvo vnitra rozhodlo o zrušení platnosti povolení stěžovatele k trvalému pobytu a udělilo stěžovateli výjezdní příkaz dle § 77 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR a o změně některých zákonů, v relevantním znění. [2]               Dne 12. 6. 2019 bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno podání stěžovatele, v němž bere prostřednictvím svého právního zástupce svou kasační stížnost proti předmětnému rozsudku krajského soudu zpět. [3]               V souladu s dispoziční zásadou, která ovládá správní soudnictví, může navrhovatel disponovat řízením nebo jeho předmětem a může tedy i vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl (viz § 37 odst. 4 s. ř. s.). Nejvyšší správní soud má s ohledem na obsah podání za to, že se stěžovatel rozhodl vzít svůj návrh zpět, neboť projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, nevzbuzuje žádné pochybnosti, a dané podání má rovněž veškeré ostatní náležitosti ve smyslu § 37 odst. 2 a 3 s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto v souladu s § 47 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. rozhodl o tom, že se řízení o kasační stížnosti zastavuje. [4]               V souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s. nemá žádný z účastníků řízení v případě jeho zastavení právo na náhradu jeho nákladů; to neplatí, byl-li podaný návrh vzat zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele. V daném případě však není ze zpětvzetí kasační stížnosti ani z jiného podkladu ve spise zřejmé, že by zpětvzetí kasační stížnosti bylo možné připisovat chování žalované, a nejedná se ani o zastavení řízení pro uspokojení navrhovatele ve smyslu § 60 odst. 3 ve spojení s § 62 s. ř. s.    [5]               Nejvyšší správní soud proto dle § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s. rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.   Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3, § 120 s. ř. s.).     V Brně dne 13. června 2019     JUDr. Jakub Camrda       předseda senátu