5 Azs 15/2019 - 36             USNESENÍ         Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a  soudců JUDr. Tomáše Langáška a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobce: A. A., zast. advokátkou JUDr. Petrou Humlíčkovou, Ph.D., se sídlem Štěpánská 640/45, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 12. 2018, č. j. 4 Az 20/2017 – 80, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,   t a k t o :   Kasační stížnosti   s e   odkladný účinek   n e p ř i z n á v á .   O d ů v o d n ě n í :   [1]  Kasační stížností se žalobce (dále „stěžovatel“) domáhá zrušení shora označeného rozsudku Městského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 3. 2017, č. j. MV-29096-2/OAM-2017, jímž bylo podle § 11a odst. 3 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, zastaveno řízení o opakované žádosti stěžovatele o udělení mezinárodní ochrany. Současně s podáním kasační stížnosti požádal stěžovatel o přiznání odkladného účinku. Tuto žádost odůvodnil tím, že v České republice žije již 17 let, zvykl si na místní poměry, naučil se česky a vytvořil si zde sociální vazby; dále uváděl fakticky azylově relevantní důvody, pro které mu však již na základě předchozí žádosti o mezinárodní ochranu nebyla tato udělena. Tvrdí, že nepřiznáním odkladného účinku by mu vznikla větší újma než by mohla vzniknout jiným osobám, aniž by ji však jakkoli konkretizoval.   [2] Podle § 107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.   [3] K přiznání odkladného účinku kasační stížnosti jsou třeba konkrétní důvody na straně stěžovatele, nestačí pouze poukázat na možnost vzniku újmy. Konkrétně tvrdit a prokázat, že  výkon správního rozhodnutí by pro něho znamenal nepoměrně velkou újmu, je  povinen  stěžovatel (např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012 ‑ 32). Stěžovatel však v návrhu na přiznání odkladného účinku konkrétní důvody netvrdil ani neprokázal.   [4] Podle § 32 odst. 5 zákona o azylu podání kasační stížnosti má odkladný účinek, mělo‑li jej podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany. Podle § 11a odst. 3 zákona o azylu podání žaloby proti usnesení o zastavení řízení nemá odkladný účinek. O odkladný účinek stěžovatel požádal současně s žalobou, postavil ji fakticky na shodných důvodech, které uvádí v kasační stížnosti. Usnesením krajského soudu ze dne 12. 4. 2017, č. j. 4 Az 20/2017 - 18, nebyl žalobě odkladný účinek přiznán.   [5] V projednávané věci je předmětem soudního přezkumu rozhodnutí o zastavení řízení; výkon tohoto rozhodnutí nepředstavuje sám o sobě pro stěžovatele újmu, neboť jeho přímým následkem není vyhoštění stěžovatele; zastavením řízení ve věci žádosti o udělení mezinárodní ochrany není rozhodováno o nutnosti vycestovat do země původu. Nejvyšší správní soud neshledal ani v řízení o kasační stížnosti žádné relevantní důvody, které by svědčily přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.   P o u č e n í :   Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 13. února 2019   JUDr. Lenka Matyášová        předsedkyně senátu