7 As 268/2019 - 7       USNESENÍ         Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců JUDr. Tomáše Foltase a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: A. H., proti žalovanému: Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci, se sídlem U Soudu 540/3, Liberec, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 27. 6. 2019, č. j. 59 A 53/2019 – 46,     takto:     I.                    Kasační stížnost se odmítá.   II.                 Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění:     [1]               Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal kasační stížnost proti usnesení ze dne 27. 6. 2019, č. j. 59 A 53/2019 – 46, kterým Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci odmítl žalobu proti vlastnímu usnesení ze dne 2. 4. 2019, č. j. 59 A 30/2019 - 41.   [2]               Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost je nepřípustná. Rozhodnutí soudů vydaná v soudním řízení nejsou rozhodnutími správních orgánů v oblasti veřejné správy, a proto nemohou být přezkoumávána ve správním soudnictví (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 3. 2017, č. j. 10 As 95/2017 - 10, ze dne 11. 4. 2017, č. j. 4 As 72/2017 - 10, ze dne 4. 5. 2017, č. j. 10 As 125/2017 – 11).   [3]               Vzhledem k těmto skutečnostem Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona.   [4]               S ohledem na nepřípustnost podaného návrhu se Nejvyšší správní soud nezabýval namítanou podjatostí soudců Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ani nečinil žádné další procesní kroky (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 1. 2017, č. j. 8 As 1/2017 - 10, ze dne 26. 1. 2017, č. j. 8 As 7/2017 - 8, ze dne 31. 3. 2017, č. j. 1 As 126/2017 - 9). Nutno dodat, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci, resp. v jeho rozhodování, což je stěžovateli známo i z dřívějších rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (viz např. usnesení ze dne 17. 7. 2014, č. j. Nao 232/2014 - 18, nebo ze dne 21. 10. 2014, č. j. 8 As 136/2014 - 67).     [5]               Výrok o nákladech řízení o kasační stížnosti se opírá o § 60 odst. 3 větu první s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona, podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.     Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 13. srpna 2019     Mgr. David Hipšr předseda senátu