USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a soudců JUDr. Michala Mazance a JUDr. Miloslava Výborného v právní věci žalobkyně: READER s.r.o., se sídlem Na Poříčí 1757/41, Praha 1, zast. Mgr. Tomem Káňou, advokátem se sídlem nám. Míru 6, Frenštát pod Radhoštěm, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 12. 2015, čj. 43582/15/5300-21442-707271, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 3. 2018, čj. 22 Af 10/2016-28,     t a k t o :     I. Řízení o kasační stížnosti   s e   z a s t a v u j e .   II. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í :     [1]               Podanou kasační stížností se žalovaný (dále „stěžovatel“) domáhal zrušení v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě. Tímto rozsudkem bylo zrušeno rozhodnutí žalovaného označené v záhlaví.   [2]               Dne 18. 3. 2019 bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno podání žalovaného označené jako „Zpětvzetí kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 29.03.2018, č. j. 22 Af 10/2016 - 28“, ve kterém bylo uvedeno, že „[o]dvolací finanční ředitelství vzhledem k vydání rozsudku týkající se předmětné problematiky u stejného daňového subjektu, bere tímto uvedenou kasační stížnost zpět“.   [3]               Z doručeného podání je zjevná vůle stěžovatele vzít kasační stížnost zpět a je i zřejmá identifikace řízení, ve kterém tak chce učinit.   [4]               V souladu s dispoziční zásadou, jíž je správní soudnictví ovládáno, navrhovatel (zde stěžovatel) disponuje řízením nebo jeho předmětem, a tedy může vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl [srov. § 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)]. Podle § 47 písm. a) s. ř. s. vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět, soud usnesením řízení zastaví.   [5]               Vzhledem k tomu, že projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, je jednoznačný a nevzbuzuje žádné pochybnosti, Nejvyšší správní soud v souladu s § 47 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. řízení o kasační stížnosti zastavil. [6]               Výrok o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.     P o u č e n í :   Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.     V Brně 21. března 2019     JUDr. Petr Mikeš, Ph.D. předseda senátu