USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Miloslava Výborného a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a JUDr. Milana Podhrázkého, Ph.D., v právní věci žalobkyně: M. H., zast. S. S., proti žalovanému: Úřad městské části Praha 3, se sídlem Seifertova 51, Praha 3, proti rozhodnutí správního orgánu a na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 10. 2018, čj. 3 Na 106/2018-20,       takto:     I. Kasační stížnost se odmítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.     Odůvodnění:     [1]               Kasační stížností brojila žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) proti v záhlaví uvedenému usnesení Městského soudu v Praze, jímž soud odmítl žalobu stěžovatelky.   [2]               Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal, zda byla kasační stížnost podána v zákonné lhůtě, protože pouze v takovém případě může být meritorně projednána; přitom shledal, že kasační stížnost byla podána opožděně.   [3]               Podle § 106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (s. ř. s.), musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Kasační stížnost se podle § 106 odst. 4 s. ř. s. podává u Nejvyššího správního soudu; lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u soudu, který napadené rozhodnutí vydal.   [4]               Z § 40 odst. 2 s. ř. s. plyne, že lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.   [5]               Z doručenky založené na č. l. 22 spisu krajského soudu je zřejmé, že napadené usnesení bylo zástupci stěžovatelky doručeno dne 30. 10. 2018 (úterý). Dvoutýdenní lhůta k podání kasační stížnosti uplynula dne 13. 11. 2018 (úterý). Stěžovatelka podala kasační stížnost k poštovní přepravě dne 16. 4. 2019, tedy po uplynutí zákonné lhůty pro její podání. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti přitom nelze prominout (§ 106 odst. 2 poslední věta s. ř. s.).   [6]               Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl pro opožděnost [§ 46 odst. 1 písm. b) za použití § 120 s. ř. s.].   [7]               O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s, podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.     Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně 26. června 2019     JUDr. Miloslav Výborný předseda senátu