Na 10/2019-13               U S N E S E N Í     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a soudců JUDr. Miloslava Výborného a JUDr. Milana Podhrázkého, Ph.D., v právní věci žalobce: P. P., proti žalovanému: Ministerstvo dopravy, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 1. 2019, čj. 52/2018-510-RK/3,     t a k t o :     Věc   s e   p o s t u p u j e   Městskému soudu v Praze.     O d ů v o d n ě n í :     [1]               Dne 16. 1. 2019 bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno podání žalobce označené jako „KASAČNÍ STÍŽNOST“. V tomto podání uvedl, že brojí proti rozhodnutí žalovaného specifikovanému v záhlaví, kterým ministr dopravy zamítl rozklad žalobce a potvrdil rozhodnutí Ministerstva dopravy.   [2]               Dle § 41 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 64 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), se podání posuzuje podle obsahu, i když je úkon nesprávně označen.   [3]               Z výše uvedeného je zřejmé, že podaná „KASAČNÍ STÍŽNOST“ je svým obsahem žalobou proti výše označenému rozhodnutí, neboť obsahově neobsahuje žádnou polemiku s jakýmkoliv rozhodnutím krajského soudu ve správním soudnictví, k čemuž by sloužila kasační stížnost, ale směřuje proti rozhodnutí správního orgánu.   [4]               Dle § 7 odst. 1 s. ř. s. je k řízení o žalobě proti rozhodnutí věcně příslušný krajský soud.   [5]               Místní příslušnost se dle § 7 odst. 2 s. ř. s. řídí sídlem správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Žalovaný má sídlo v Praze 1, proto dle bodu 1 přílohy č. 2 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o soudech a soudcích), je místně příslušný Městský soud v Praze.   [6]               V souladu s § 7 odst. 5 s. ř. s. není‑li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení věcně a místně příslušný (zde Nejvyšší správní soud), postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému.   [7]               Nejvyššímu správnímu soudu tedy v souladu se shora uvedeným nezbylo, než věc postoupit Městskému soudu v Praze jako soudu věcně a místně příslušnému.     P o u č e n í :   Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.     V Brně 31. ledna 2019     JUDr. Petr Mikeš, Ph.D. předseda senátu