Na 138/2019 - 9           USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců JUDr. Ivo Pospíšila a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: P. N., proti žalovanému: Krajský soud v Ostravě, se sídlem Havlíčkovo nábř. 34, Ostrava, v řízení o podání žalobce ze dne 16. 7. 2019,   takto:   Věc se postupuje věcně a místně příslušnému Krajskému soudu v Ostravě.     Odůvodnění:     [1]                Nejvyššímu správnímu soudu bylo ve shora označené věci dne 16. 7. 2019 doručeno podání žalobce označené jako „Žaloba pro protizákonně lživému poskytování informací“. Z tohoto podání vyplývá, že žalobce není spokojen s tím, jakým způsobem žalovaný vyřizoval určité žádosti o informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Proto se rozhodl domáhat se vydání rozhodnutí o porušení svého práva na informace cestou žaloby. Jelikož by však místně příslušným k vyřízení věci byl Krajský soud v Ostravě, který je zároveň v dané věci žalovaným, předložil žalobce věc Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti. Žalobce taktéž požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce.   [2]                Podle § 12 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), Nejvyšší správní soud jako vrcholný soudní orgán ve věcech patřících do pravomoci soudů ve správním soudnictví zajišťuje jednotu a zákonnost rozhodování tím, že rozhoduje o kasačních stížnostech v případech stanovených tímto zákonem, a dále rozhoduje v dalších případech stanovených tímto nebo zvláštním zákonem. O takovou věc se však v daném případě nejedná, Nejvyšší správní soud se jí tudíž nemůže věcně zabývat. Z podání je zřejmé, že žalobce nenapadá kasační stížností rozhodnutí krajského soudu a nejde ani o jiný případ, u nějž by byla zákonem založena věcná příslušnost Nejvyššího správního soudu.   [3]                Nejvyšší správní soud nemůže v dané věci rozhodnout ani dle § 9 odst. 1 a 2 s. ř. s., podle něhož rozhoduje o přikázání věci jinému soudu v případě, že pro vyloučení soudců místně příslušného soudu nelze u tohoto soudu sestavit senát (tzv. delegace nutná) nebo je-li to pro rychlost nebo hospodárnost řízení nebo z jiného důležitého důvodu vhodné (tzv. delegace vhodná). Předpokladem pro rozhodování Nejvyššího správního soudu dle citovaného ustanovení je totiž existence řízení u věcně a místně příslušného soudu. Ve věci žalobce však doposud žádné řízení u soudu, který je dle zákona k vyřízení věci věcně a místně příslušný, zahájeno nebylo, neboť žalobce se se svým podáním obrátil přímo na Nejvyšší správní soud.   [4]                Teprve v rámci řízení u věcně a místně příslušného soudu může účastník řízení vznést námitku podjatosti soudců tohoto soudu dle § 8 odst. 5 s. ř. s., o níž by Nejvyšší správní soud v souladu s tímto ustanovením rozhodoval. V případě, že by Nejvyšší správní soud rozhodl o vyloučení všech soudců specializovaného senátu příslušného soudu, rozhodl by též o delegaci věci jinému než místně příslušnému soudu.   [5]                Z předmětného podání je zřejmé, že je žalobou ve správním soudnictví, avšak dosud nemá všechny zákonem předepsané náležitosti.   [6]                Podle § 7 odst. 1 s. ř. s. nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení věcně příslušný krajský soud. Pokud by bylo možné věc ve správním soudnictví projednat, věcně příslušným k řízení by v takovém případě byl dle § 7 odst. 1 s. ř. s. krajský soud. Nejvyššímu správnímu soudu tudíž nepřísluší činit ve vztahu k podání žalobce jakékoliv další úkony.   [7]                Podle § 7 odst. 2 s. ř. s., nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Jelikož žalobce označil jako žalovaného Krajský soud v Ostravě a taktéž z obsahu podání vyplývá, že zásah do svých práv spatřuje žalobce v činnosti tohoto soudu, je místně příslušným soudem Krajský soud v Ostravě.   [8]                Podle § 7 odst. 4 s. ř. s., pak platí, že byl-li návrh ve věci správního soudnictví podán u soudu, který není věcně příslušný k jeho vyřízení, postoupí jej tento soud k vyřízení soudu věcně a místně příslušnému. Nejvyšší správní soud proto postoupil věc k vyřízení Krajskému soudu v Ostravě, který jediný - jako soud věcně a místně příslušný - je oprávněn posoudit splnění podmínek řízení a činit další úkony v řízení.   [9]                Závěrem Nejvyšší správní soud dodává, že je-li žaloba dle § 65 s. ř. s. podána v zákonné lhůtě u věcně nepříslušného Nejvyššího správního soudu, není její včasnost ovlivněna tím, že ji tento soud postoupil věcně a místně příslušnému krajskému soudu až po lhůtě k jejímu podání (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 8. 2008, č. j. 8 As 2/2008 - 112, nebo ze dne 26. 6. 2014, č. j. 5 Ads 106/2014 - 31).     Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 26. července 2019     JUDr. Jiří Palla předseda senátu