Nao 68/2019-32             USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a soudců JUDr. Milana Podhrázkého, Ph.D., a JUDr. Miloslava Výborného v právní věci žalobce: J. H., proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, se sídlem Pivovarské náměstí 1245, Hradec Králové, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 10. 2018, čj. KUKHK‑30511/KP/2018‑6, v řízení o námitce podjatosti soudce ve věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 30 A 8/2019,     t a k t o :     Soudci Krajského soudu v Hradci Králové JUDr. Jan Rutsch, JUDr. Pavel Kumprecht, Mgr. Helena Konečná, JUDr. Ivona Šubrtová, JUDr. Magdalena Ježková, JUDr. Jana Kábrtová a Mgr. Tomáš Blažek   n e j s o u   v y l o u č e n i   z projednávání a rozhodnutí věci žalobce vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 30 A 8/2019.     O d ů v o d n ě n í :     [1]               Žalobce v řízení o žalobě ve věci výše uvedené namítl podjatost všech soudců Krajského soudu v Hradci Králové (dále jen „krajský soud“), s návrhem na jejich vyloučení z projednávání a rozhodování nejen této věci, ale i ze všech ostatních věcí, v nichž jsou účastníky žalobce nebo jeho rodinní příslušníci. [2]               K námitce se vyjádřili všichni soudci správního úseku příslušného krajského soudu a žádný z nich přitom neshledal důvody zavdávající pochybnosti o podjatosti. [3]               Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že námitka podjatosti není důvodná. [4]               Nejvyšší správní soud předesílá, že žalobce své námitky podjatosti vznáší mechanicky, obecně a sériově bez toho, aby je opřel o konkrétní skutečnosti týkající se projednávané věci a soudců povolaných v dané věci rozhodovat, a že je Nejvyšší správní soud již opakovaně jako nedůvodné posoudil, např. v usnesení ze dne 23. 1. 2014, čj. Nao 17/2014‑37, ze dne 19. 6. 2014, čj. Nao 184/2014‑63, nebo ze dne 31. 8. 2017, čj. Nao 273/2017‑26, a v mnoha jiných. Stejně posoudil Nejvyšší správní soud i nyní předloženou námitku podjatosti. [5]               Podle § 8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. [6]               Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. [7]               Reálné pochybnosti o podjatosti namítaných soudců tak s ohledem na výše uvedené může vyvolat pouze konkrétní tvrzení žalobce týkající se vztahu soudců k projednávané věci, jejím účastníkům či zástupcům. Pro úsudek o podjatosti soudce a nemožnosti rozhodnout v důsledku toho nestranně a nezávisle není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení žalobce. Žádná z žalobcem uvedených skutečností, resp. obecný nesouhlas žalobce s obsazením soudu, nepředstavuje legitimní důvod pro vyloučení soudce z rozhodování věci. [8]               Nejvyšší správní soud dospěl v posuzované věci k závěru, že nejsou naplněny podmínky pro to, aby uvedení soudci byli vyloučeni z projednání a rozhodnutí shora uvedené věci. Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.     P o u č e n í : Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.     V Brně 29. května 2019     JUDr. Petr Mikeš, Ph. D. předseda senátu