10 As 18/2020 - 32       USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobců: a) P. L. B., b) H. B., c) Mgr. Z. B., d) E. Č., e) J. Č., f) M. Ď., g) M. G., h) M. Š., i) MUDr. J. T., j) V. T., k) Mgr. et Ing. T. V., l) P. V., m) P. V., všichni zastoupeni Pavlem Uhlem, advokátem se sídlem Kořenského 15, Praha 5, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti nezákonnému zásahu správního orgánu, v řízení o kasační stížnosti žalobců a) až m) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 9. 2019, čj. 5 A 131/2017-83,   takto:     I. Řízení se ve vztahu k žalobcům a), b), c), f), j), m) zastavuje.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění:   [1]               Žalobci (dále jen „stěžovatele“) se kasační stížností ze dne 14. 1. 2020 domáhali zrušení rozsudku městského soudu označeného v záhlaví. Podáním doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 5. 2. 2020 vzali stěžovatelé a), b), c), f), j) kasační stížnost výslovně a v plném rozsahu zpět. Podle následného upřesnění advokáta stěžovatelů chtěl vzít kasační stížnost zpět také stěžovatel m), soudu však jeho zpětvzetí nebylo řádně doručeno (nejasnosti v podání ze dne 5. 2. 2020 byly odstraněny až dne 7. 2. 2020 e-mailem). Dne 5. 2. 2020 však zároveň marně uplynula 15denní lhůta k zaplacení soudního poplatku, kterou mj. stěžovateli m) stanovil Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 9. 1. 2020, čj. 10 As 434/2019-19, doručeným dne 21. 1. 2020. O následcích nezaplacení soudního poplatku byl stěžovatel m), stejně jako ostatní stěžovatelé, poučen.     [2]               Podle § 37 odst. 4 s. ř. s. může navrhovatel vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl. Podle § 47 písm. a) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět. Projev vůle, jímž byla kasační stížnost stěžovatelů a), b), c), f), j) vzata zpět, nevzbuzuje pochybnosti. Vzhledem k tomu, že tito stěžovatelé vzali svoji kasační stížnost zpět do doby, než o ní bylo rozhodnuto, soud řízení ve vztahu k nim zastavil podle § 47 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s.   [3]               Podle § 47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Z § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, vyplývá, že poplatková povinnost vzniká podáním kasační stížnosti. Podle § 9 odst. 1 téhož zákona platí, že nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí lhůty soud řízení zastaví. Protože stěžovatel m) soudní poplatek ani přes výzvu soudu ve stanovené lhůtě nezaplatil, soud řízení o kasační stížnosti stěžovatele m) zastavil podle § 47 písm. c) ve spojení s § 120 s. ř. s. Stěžovatel m) tak dosáhl v řízení stejného výsledku jako stěžovatelé a), b), c), f), j), kteří vzali svou kasační stížnost výslovně a nepochybně zpět. Soud proto rozhodl o zastavení řízení ve vztahu ke všem těmto stěžovatelům jediným výrokem.   [4]               Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s.   [5]               Nejvyšší správní soud pro jistotu dodává, že řízení o kasační stížnosti stěžovatelů d), e), g), h), i), k) a l) bude nadále pokračovat pod touto spisovou značkou.     Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.       V Brně dne 12. února 2020     Zdeněk Kühn předseda senátu