10 As 244/2020 - 30       USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudce Ondřeje Mrákoty a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: Prostor Prostějov, z. s., se sídlem Domamyslická 8/61, Prostějov, zast. Mgr. Ludvíkem Novotným, advokátem se sídlem Václavské náměstí 76, Letohrad, proti žalované: Vodovody a kanalizace Prostějov, a. s., se sídlem Krapkova 1635/26, Prostějov, zast. JUDr. Zdeňkem Klapkou, advokátem se sídlem T. G. Masaryka 8, Prostějov, proti rozhodnutí žalované ze dne 12. 3. 2019, čj. 73/3/2019, v řízení o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 17. 6. 2020, čj. 29 A 66/2019-116,      takto:     I. Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.   II. Žalované se ukládá zaplatit České republice – Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení.     Odůvodnění:     [1]               Žalobce se domáhal po žalované poskytnutí informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Žalovaná požadované informace poskytnout odmítla. Proti tomu se žalobce bránil žalobou u Krajského soudu v Brně, který rozsudkem uvedeným v záhlaví rozhodnutí žalované zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení. Soud dospěl k závěru, že žalovaná je veřejnou institucí a tedy i povinným subjektem ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím. Proti rozsudku krajského soudu podala žalovaná (stěžovatelka) kasační stížnost a současně požádala o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.   [2]               Stěžovatelka v žádosti pouze obecně zmiňuje, že nepřiznání odkladného účinku by vedlo k situaci, kterou by nebylo možné napravit, nevznáší ale žádné další konkrétní argumenty. Krajský soud nicméně stěžovatelce nenařídil postupem dle § 16 odst. 5 zákona o svobodném přístupu k informacím poskytnout požadované informace, pouze jí věc vrátil k novému projednání (blíže bod 30 rozsudku krajského soudu). V takovém případě nelze bez dalšího hovořit o tom, že by stěžovatelce měla vzniknout újma, která by vyžadovala přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.   [3]               NSS proto kasační stížnosti odkladný účinek podle § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. nepřiznal (výrok I). Výrokem II pak uložil stěžovatelce zaplatit poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku ve výši 1 000 Kč (položka 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, srov. k tomu blíže usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012-32).     [4]               Tímto usnesením NSS nijak nepředjímá rozhodnutí ve věci samé.     Poučení:Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 17. srpna 2020   Zdeněk Kühn předseda senátu                                                                             Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.   ke sp. zn.: 10 As 244/2020                 podpis  .................................................     Místo pro nalepení kolkových známek: