3 Afs 161/2020 - 23     USNESENÍ           Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce: Celní jednatelství Zelinka s.r.o., sídlem Praha 6, K letišti 1088/59, zastoupeného JUDr. Janem Slunečkem, advokátem se sídlem Louny, Mírové náměstí 48, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, se sídlem Praha 4, Budějovická 1387/7, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. 4. 2020, č. j. 62 Af 38/2018 – 41,     takto:     I. Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.     Odůvodnění:     [1]                Nejvyšší správní soud obdržel dne 18. 5. 2020 kasační stížnost žalobce (dále jen „stěžovatel“) proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. 4. 2020, č. j. 62 Af 38/2018 – 41. Předmětným rozsudkem krajský soud zamítl žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 2. 2018, č. j. 811-4/2018-900000-311, jímž tento rozhodl o odvolání stěžovatele proti rozhodnutím Celního úřadu pro Jihomoravský kraj specifikovaným v bodě 1 napadeného rozsudku.   [2]                Stěžovatel současně se svým podáním nezaplatil soudní poplatek za kasační stížnost. On ani projednávaná věc není přitom od soudních poplatků osvobozen [srov. § 11 odst. 1 a 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“)]. Nejvyšší správní soud proto stěžovatele, prostřednictvím jeho právního zástupce, k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost vyzval usnesením ze dne 28. 5. 2020, č. j. 3 Afs 161/2020 – 15. Toto usnesení bylo doručeno do datové schránky zástupce stěžovatele JUDr. Jana Slunečka dne 1. 6. 2020. Lhůta k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost tak začala stěžovateli plynout dne 2. 6. 2020 a marně uplynula dne 16. 6. 2020. Stěžovatel přes uvedenou výzvu soudní poplatek ve stanovené lhůtě nezaplatil.   [3]                Podle § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), platí, že „[s]oud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.“   [4]                Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích platí, že „[n]ebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.“   [5]                Stěžovatel byl řádně vyzván k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost a byl též poučen o následcích, které nastoupí v případě, že tak neučiní. Navzdory této výzvě a náležitému poučení však ve stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatil. Nejvyšší správní soud proto řízení o kasační stížnosti zastavil podle § 47 písm. c) s. ř. s., ve spojení s § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.   [6]                O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.     Poučení:Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).     V Brně dne 24. června 2020     JUDr. Jaroslav Vlašín předseda senátu