8 As 24/2020 - 24             U S N E S E N Í     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Milana Podhrázkého a soudců Michala Mazance a Jitky Zavřelové v právní věci žalobce: Ing. J. K., proti žalovanému: Krajský úřad Libereckého kraje, se sídlem U Jezu 642/2a, Liberec, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 7. 2019, sp. zn. OÚPSŘ 115/2019, čj. KULK 47135/2019, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 2. 4. 2020, čj. 59 A 99/2019‑63,     t a k t o :     I. Kasační stížnost se odmítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í :     [1]               Žalobce (dále „stěžovatel“) doručil Nejvyššímu správnímu soudu kasační stížnost proti v záhlaví označenému usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci (dále „krajský soud“). Tímto usnesením krajský soud nepřiznal stěžovateli osvobození od soudních poplatků a zamítl jeho návrh na přerušení řízení.   [2]               V kasační stížnosti stěžovatel neuvedl žádné konkrétní důvody, proč ji podává, proto jej Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 30. 4. 2020, čj. 8 As 24/2020‑27, vyzval k jejímu doplnění v zákonné lhůtě 1 měsíce tak, že uvede důvody, pro které napadá rozsudek krajského soudu [§ 106 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“)], a uvede, co navrhuje (petit ve smyslu § 37 odst. 3 s. ř. s.). Na to stěžovatel zareagoval tím, že požádal o ustanovení zástupce, neboť není schopen sám reagovat a kasační stížnost doplnit. Tomuto návrhu Nejvyšší správní soud nevyhověl a usnesením ze dne 29. 6. 2020, čj. 8 As 24/2020‑20, jej zamítl. Dospěl totiž k závěru, že kasační stížnost směřující proti rozhodnutí krajského soudu v rozsahu výroku II. (zamítnutí návrhu na přerušení řízení) je nepřípustná, a tudíž zjevně neúspěšná. Kasační stížnost směřující proti výroku I. (rozhodnutí o nepřiznání osvobození od soudních poplatků) je sice přípustná, avšak jedná se o věc, pro niž není povinné zastoupení ve smyslu §105 odst. 2 s. ř. s. vyžadováno, a i s ohledem na úroveň stěžovatelových podání a schopnosti formulovat žalobní námitky není tedy v jeho případě ustanovení zástupce nezbytně nutné k ochraně jeho práv. Nejvyšší správní soud zároveň tímtéž usnesením stěžovateli prodloužil lhůtu pro doplnění kasační stížnosti o 2 týdny od doručení označeného usnesení a opakovaně jej poučil o tom, že pokud kasační stížnost ve stanovené lhůtě nedoplní a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud kasační stížnost odmítne.   [3]               Usnesení o prodloužení lhůty pro doplnění kasační stížnosti bylo stěžovateli doručeno 2. 7. 2020. Ke dni vydání tohoto usnesení však stěžovatel uloženou povinnost nesplnil a kasační stížnost nedoplnil.   [4]               Podle § 106 odst. 3 s. ř. s., nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.   [5]               V daném případě stěžovatel podal blanketní kasační stížnost, kterou nedoplnil ani ve lhůtě prodloužené soudem. Z důvodu neodstranění vad kasační stížnosti tak není možné v řízení o kasační stížnosti pokračovat. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle § 37 odst. 5, § 46 odst. 1 písm. a), § 106 odst. 3 a § 120 s. ř. s. odmítl.   [6]               O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nichž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.     P o u č e n í :   Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.     V Brně 13. srpna 2020     Milan Podhrázký předseda senátu