9 Afs 248/2020 - 22             USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Pavla Molka a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobkyně: YOUSIF COMPANY, spol. s r.o., se sídlem Podle trati 619/5, Praha 10, zast. JUDr. Mgr. Michalem Pospíšilem, Ph.D., advokátem se sídlem Na Podkovce 282/12, Praha 4, proti žalovanému: Finanční úřad pro hlavní město Prahu, se sídlem Štěpánská 619/28, Praha 1, ve věci ochrany proti nezákonnému zásahu žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 10. 2020, č. j. 10 A 113/2019 - 148,   takto:   I. Kasační stížnost se odmítá. II. Žádný z účastníků   nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: [1]               Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) výrokem I. usnesení ze dne 7. 10. 2020, č. j. 10 A 113/2019 ‑ 148, zastavil řízení o žalobě na ochranu proti nezákonnému zásahu žalovaného podle § 47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), z důvodu zpětvzetí žaloby. Ve výroku II. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení a ve výroku III. rozhodl o vrácení části zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč. [2]               Proti výroku II. a III. usnesení podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) obsáhlou kasační stížnost. Nesouhlasila s tím, že jí nepřiznal náhradu nákladů řízení, jelikož dospěl k závěru, že její žaloba nebyla důvodná. Soud nesprávně posoudil postup žalovaného jako postup v mezích zákona. Nesprávně posoudil i důvod ukončení daňové kontroly.   [3]               Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) se nejprve zabýval přípustností kasační stížnosti. Dle § 104 odst. 2 s. ř. s. je nepřípustná kasační stížnost, jíž je napadán jen výrok o náhradě nákladů řízení. Jak vyplývá z § 57 odst. 1 s. ř. s. a judikatury NSS, součástí nákladů řízení je také soudní poplatek. Rozhodnutí o soudních poplatcích, pod která spadá například rozhodnutí o vrácení části soudního poplatku, jsou tedy rozhodnutími o nákladech řízení (viz usnesení NSS ze dne 23. 2. 2007, č. j. 8 As 25/2006 - 144, nebo usnesení NSS ze dne 31. 7. 2019, č. j. 4 Azs 183/2019 - 26), a proto je proti nim kasační stížnost nepřípustná.    [4]               V projednávané věci stěžovatelka napadla pouze výrok o náhradě nákladů řízení a výrok o vrácení části soudního poplatku, proti nimž je kasační stížnost nepřípustná dle § 104 odst. 2 s. ř. s. NSS odkazuje na usnesení rozšířeného senátu ze dne 1. 6. 2010, č. j. 7 Afs 1/2007 - 64, č. 2116/2010 Sb. NSS, dle kterého může NSS posuzovat námitky proti výroku o náhradě nákladů řízení pouze tehdy, pokud byly uplatněny i přípustné námitky proti výroku o věci samé. To však v projednávaném případě splněno nebylo.   [5]               Jelikož nebyl napaden výrok o věci samé, nemůže se NSS v projednávaném případě vyjadřovat k samotným důvodům, pro něž stěžovatelka považuje svou žalobu za důvodnou.   [6]               Z těchto důvodů NSS kasační stížnost odmítl dle § 104 odst. 2 ve spojení s § 46 odst. 1 písm. d) aplikovanými na základě § 120 s. ř. s., jakožto návrh, který je podle tohoto zákona nepřípustný.   [7]               Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3, větu první, s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba, respektive kasační stížnost odmítnuta.   Poučení:    Proti tomuto usnesení  nejsou opravné prostředky přípustné.   V Brně dne  19.  listopadu 2020   JUDr. Barbara Pořízková  předsedkyně senátu