9 Azs 23/2020 - 20             USNESENÍ   Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Pavla Molka a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: B. F.,  zast. Mgr. Tomášem Císařem, advokátem se sídlem Vinohradská 1233/22, Praha 2, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4, proti rozhodnutí žalované ze dne 23. 1. 2017, č. j. MV-155951-4/SO-2016, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, č. j. 5 A 46/2017 - 34,   takto:   I. Řízení o kasační stížnosti  se zastavuje.   II. Žádný z účastníků   nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:   [1]               Žalobce (dále jen „stěžovatel“) se kasační stížností domáhal zrušení výše uvedeného rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým městský soud zamítl jeho žalobu proti rozhodnutí žalované. Žalovaná rozhodnutím ze dne 23. 1. 2017, č. j. MV-155951-4/SO-2016, zamítla odvolání žalobce a potvrdila rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, ze dne 21. 9. 2016, č. j. OAM-8998-43/TP-2015 (dále jen „rozhodnutí ministerstva“), kterým byla podle § 87k odst. 1 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), zamítnuta žádost žalobce o povolení k trvalému pobytu na území České republiky.   [2]               Stěžovatel následně zaslal Nejvyššímu správnímu soudu (dále jen „NSS“) podání ze dne 12. 2. 2020 (na č. l. 16 spisu NSS), v němž uvedl, že tímto bere kasační stížnost v celém rozsahu zpět, a to z důvodu změny rozhodných skutečností.   [3]               V souladu s dispoziční zásadou, jíž je správní soudnictví ovládáno, navrhovatel (zde stěžovatel) disponuje řízením nebo jeho předmětem, a tedy může vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl (srovnej § 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“). Podle § 47 písm. a) s. ř. s. vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět, soud řízení zastaví.   [4]               Vzhledem k tomu, že projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, je jednoznačný a nevzbuzuje žádné pochybnosti, NSS v souladu s § 47 písm. a) s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., řízení o kasační stížnosti zastavil.   [5]               Výrok o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.   Poučení:    Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.   V Brně dne 24. února 2020     JUDr. Radan Malík předseda senátu