9 Azs 92/2020 - 34               USNESENÍ   Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Pavla Molka a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobce: J. A. T. H., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 5. 2018, č. j. OAM-1-502/VL-20-P05-PD5-2007, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 6. 2. 2020, č. j. 45 Az 11/2018 - 31,   takto:   I. Kasační stížnost se odmítá.   II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:   [1]               Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení rozsudku Krajského soudu v Praze (dále jen „krajský soud“), které je označeno v záhlaví tohoto usnesení a kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 5. 2018, č. j. OAM-1-502/VL-20-P05-PD5-2007. Žalovaný tímto rozhodnutím neprodloužil žalobci doplňkovou ochranu ve smyslu § 53a odst. 4 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů.   [2]               Stěžovatel současně s kasační stížností požádal o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud ve výroku I. usnesení ze dne 28. 5. 2020, č. j. 9 Azs 92/2020 - 30, zamítl stěžovatelovu žádost o ustanovení zástupce a ve výroku II. jej vyzval, aby ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto usnesení buď předložil plnou moc udělenou jím advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo ve stejné lhůtě prokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Zároveň ho poučil o následcích nesplnění této výzvy. Výrokem III. jej vyzval k doplnění kasační stížnosti o důvody, pro které ji podává, a to ve lhůtě jednoho měsíce. Usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 1. 6. 2020, takže dvoutýdenní lhůta ke splnění výzvy podle výroku II. usnesení marně uplynula v pondělí 15. 6. 2020, aniž by stěžovatel výzvě vyhověl.   [3]               Podle § 105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   [4]               Stěžovatel však do dne 15. 6. 2020, tedy do konce lhůty k odstranění nedostatku povinného zastoupení, výzvě soudu nevyhověl a nepředložil plnou moc, ani neprokázal své právnické vzdělání. Protože nebylo možné pro tento nedostatek pokračovat v řízení, Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl za použití § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s.   [5]               Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla‑li kasační stížnost odmítnuta.   Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.   V Brně dne 18. června 2020     JUDr. Barbara Pořízková předsedkyně senátu