Nao 5/2020 - 44           USNESENÍ           Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Dienstbiera, soudce JUDr. Tomáše Langáška a soudkyně Mgr. Barbory Berkové v právní věci žalobce: S. M., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 3. 2019, č. j. MPSV-2019/54105-922, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 16. 10. 2019, č. j. 72 Ad 19/2019 – 79, o námitce podjatosti,     takto:     Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Miluše Došková, JUDr. Karel Šimka a Mgr. Eva Šonková nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Nao 239/2019.   Odůvodnění:   I. Vymezení věci [1]               Žalobce se žalobou podanou u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného ve věci příspěvku na bydlení. Současně požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce. Krajský soud této žádosti nevyhověl shora označeným usnesením, proti kterému žalobce (stěžovatel) podal kasační stížnost vedenou Nejvyšším správním soudem pod sp. zn. 1 As 402/2019. [2]               Nejvyšší správní soud sdělil stěžovateli v usnesení ze dne 13. 11. 2019, že v souladu s rozvrhem práce jeho věc projedná a rozhodne 1. senát ve složení: JUDr. Josef Baxa, JUDr. Lenka Kaniová a JUDr. Ivo Pospíšil, a že v případě dlouhodobé nepřítomnosti některého ze členů uvedeného senátu může být senát podle pravidel uvedených v rozvrhu práce doplněn některým ze soudců 2. senátu, kterými jsou JUDr. Miluše Došková, JUDr. Karel Šimka a Mgr. Eva Šonková. [3]               Podáním ze dne 18. 11. 2019 stěžovatel vznesl námitku podjatosti vůči všem členům prvního i druhého senátu, kterou odůvodnil tím, že tito soudci rozhodovali v předchozích řízeních týkajících se žalobce. Porušili přitom Ústavu a veškeré „podřadné“ zákony a dosáhli rozhodnutí trestným činem. [4]               Námitka podjatosti byla zapsána pod sp. zn. Nao 239/2019 a v souladu s rozvrhem práce přidělena JUDr. Karlu Šimkovi jako soudci zpravodaji. Vzhledem ke skutečnosti, že se námitka podjatosti ze dne 18. 11. 2019 vztahovala i k soudcům druhému senátu, byla samostatně zapsána pod sp. zn. Nao 5/2020. [5]               Soudci 2. senátu JUDr. Miluše Došková, JUDr. Karel Šimka a Mgr. Eva Šonková shodně prohlásili, že se necítí být podjatí a že k žalobci ani k posuzované věci nemají žádný osobní vztah. II. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem [6]               Námitka podjatosti vznesená žalobcem vůči soudcům 2. senátu není důvodná. [7]               Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, pokud se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou také soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. [8]               Za poměr k věci ve smyslu citovaného ustanovení se považuje přímý zájem soudce na projednávané věci, zejména zájem na jejím výsledku. Vyloučen by byl rovněž soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání nebo ze spisu. Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům či jejich zástupcům pak mohou vedle vztahů příbuzenských a obdobných vzniknout i tehdy, je-li vztah soudce k účastníkům, popř. jejich zástupcům nepřiměřeně přátelský či naopak zjevně nepřátelský. [9]               Námitka podjatosti, kterou účastník řízení může uplatnit podle § 8 odst. 5 s. ř. s., musí být zdůvodněna a účastník řízení musí uvést konkrétní skutečnosti, z nichž tvrzenou podjatost dovozuje. Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudu nebo soudci a přikázána jinému soudu nebo soudci, je vyhrazen pouze pro ojedinělé případy. Soudce může být vyloučen z projednání a rozhodnutí přidělené věci jen ze skutečně závažných důvodů, které mu brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. [10]            Stěžovatel odůvodnil námitku podjatosti jmenovaných soudců výlučně jejich postupem a rozhodnutím ve věcech, v nichž vystupoval jako účastník řízení. Již ze samotného § 8 odst. 1 poslední věty jednoznačně vyplývá, že soudce nemůže být vyloučen z rozhodování věci pouze proto, že rozhodoval v jiné věci téhož žalobce. Tento závěr opakovaně potvrdila i judikatura Nejvyššího správního soudu (viz např. rozsudek ze dne 19. 3. 2008, č. j. 6 Ads 123/2007 – 53, usnesení ze dne 13. 11. 2014, č. j. Nao 360/2014 – 144, ze dne 16. 7. 2014, č. j. Nao 257/2014 – 29, nebo ze dne 4. 9. 2012, č. j. Nao 66/2012 – 35, a mnohé další). Všechna citovaná rozhodnutí byla vydána ve věcech iniciovaných stěžovatelem. Podmínky, za nichž je možné namítat podjatost soudce, jsou mu tedy nepochybně známy. Nejvyšší správní soud rozhodl již o 110 námitkách podjatosti vznesených stěžovatelem, žádné z nich přitom nevyhověl. Opakované uplatnění téže zjevně nedůvodné námitky vzbuzuje dojem, že stěžovatel uplatňuje svá procesní práva pouze s cílem ztížit průběh soudního řízení, nikoliv za účelem ochrany svých veřejných subjektivních práv. [11]            Jiné konkrétní skutečnosti, které by zavdávaly pochybnost o nepodjatosti soudců 2. senátu, stěžovatel neuvedl. Takové skutečnosti nevyplývají ani z vyjádření dotčených soudců, ani z předloženého spisu. [12]            Nejvyšší správní soud proto uzavřel, že soudci JUDr. Miluše Došková, JUDr. Karel Šimka a Mgr. Eva Šonková nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Nao 239/2019.   Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 22. ledna 2020     JUDr. Filip Dienstbier  předseda senátu