1 Azs 82/2021 - 23             USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy, soudkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudce JUDr. Ivo Pospíšila v právní věci žalobce: M. K., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 9. 2020, č. j. OAM-458/ZA-ZA11-ZA21-2020, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 2. 2021, č. j. 16 Az 44/2020-22,     takto:     I. Kasační stížnost se odmítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.     Odůvodnění:     [1]                Žalobce (stěžovatel) napadl blíže neodůvodněnou (blanketní) kasační stížností v záhlaví označený rozsudek, kterým Městský soud v Praze zamítl jeho žalobu proti rozhodnutí žalovaného. Tímto rozhodnutím žalovaný shledal žádost stěžovatele o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodnou podle § 16 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.   [2]                Stěžovatel v kasační stížnosti uvedl, že mu byl napadený rozsudek městského soudu doručen dne 11. 3. 2021.   [3]                Nejvyšší správní soud ze spisu městského soudu zjistil, že zásilka s rozsudkem městského soudu byla uložena a připravena k vyzvednutí u doručujícího orgánu dne 22. 2. 2021. Protože si stěžovatel zásilku nevyzvedl v úložní době, byla vložena do domovní či jiné schránky dne 8. 3. 2021.   [4]                Ohledně doručování písemností do vlastních rukou platí, že nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou [§ 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve spojení s § 120 a § 64 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní („s. ř. s.“)]. Rozsudek městského soudu tedy byl stěžovateli doručen dne 4. 3. 2021 a tohoto dne nabyl rovněž právní moci. Nejvyšší správní soud sice nijak nezpochybňuje tvrzení stěžovatele, že se s obsahem rozsudku seznámil dne 11. 3. 2021, tato skutečnost však nemá vliv na běh shora popsané desetidenní zákonné lhůty.   [5]                Podle § 106 odst. 2 věty první zákona s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto usnesení. V projednávané věci opravné usnesení vydáno nebylo. Lhůta určená ve smyslu § 40 odst. 2 s. ř. s. podle týdnů končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty. Usnesení městského soudu bylo stěžovateli doručeno ve čtvrtek 4. 3. 2021 (datum určující počátek lhůty), dvoutýdenní lhůta k podání kasační stížnosti proto uplynula ve čtvrtek 18. 3. 2021. Stěžovatel podal zásilku s kasační stížností k poštovní přepravě dne 24. 3. 2021. Kasační stížnost byla proto podána opožděně.   [6]                Nejvyšší správní soud z tohoto důvodu kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl jako opožděnou.   [7]                Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost odmítnuta.   Poučení:  Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.   V Brně dne 27. května 2021     JUDr. Josef Baxa předseda senátu