10 Azs 197/2021 - 24         USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Zdeňka Kühna v právní věci žalobce: A. K., zastoupeného Mgr. Kateřinou Lukáčovou, advokátkou, Reální 172/2, Ostrava, proti žalované: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, Olšanská 2, Praha 3, proti rozhodnutí žalované ze dne 4. 3. 2020, čj. CPR-36013-3/ČJ-2020-930310-V235, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 4. 5. 2021, čj. 33 A 9/2021-19, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti     takto:     Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.     Odůvodnění:   [1]               Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Zlínského kraje, rozhodla dne 30. 9. 2020 o tom, že žalobce bude vyhoštěn, neboť pobýval na území České republiky od 17. 7. 2020 do 30. 9. 2020 bez platného povolení k pobytu, ačkoli k tomu nebyl oprávněn. Žalovaná zamítla žalobcovo odvolání a potvrdila rozhodnutí o správním vyhoštění. Proti rozhodnutí žalované se žalobce bránil žalobou, kterou krajský soud zamítl.   [2]               Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost a současně požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Svůj návrh na přiznání odkladného účinku odůvodnil hrozící nenahraditelnou újmou, která by mu vznikla v důsledku vyhoštění, a tím, že byl rozsudkem dotčen na svých právech. Stěžovatel také bez bližšího vysvětlení odkázal na dvě usnesení NSS (ze dne 18. 8. 2011, čj. 5 As 73/2011-100, a  ze dne 6. 4. 2017, čj. 3 Azs 78/2017-21).   [3]               Žalovaná k návrhu uvedla, že nesouhlasí s přiznáním odkladného účinku z důvodu rozporu s důležitým veřejným zájmem. Ten spatřuje v požadavku, aby se na území České republiky zdržovali pouze ti cizinci, kteří dodržují právní předpisy.   [4]               Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek, NSS jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti NSS zjišťuje, zda jsou splněny zákonné předpoklady (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj.         zda stěžovateli hrozí – pro případ, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy – újma nepoměrně větší ve srovnání s újmou, kterou by utrpěly jiné osoby, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a současně         zda odložení účinků napadeného rozhodnutí není v rozporu s důležitým veřejným zájmem.   [5]               Odkladný účinek má mimořádnou povahu. Jde o výjimku ze zákonného pravidla a k jeho využití musejí nastat mimořádné okolnosti. Současně je na žadateli o odkladný účinek, aby takové okolnosti tvrdil a podrobně uvedl, proč mají kvůli nim být odloženy účinky pravomocného rozhodnutí. NSS nepřiznává odkladný účinek automaticky ani ve věcech správního vyhoštění cizinců (srov. rozsudek ze dne 5. 10. 2017, čj. 2 Azs 273/2017-19, nebo usnesení rozšířeného senátu ze dne 16. 6. 2020, čj. 8 Azs 339/2019-38, č. 4039/2020 Sb. NSS, bod 58).   [6]               Stěžovatel ve svém návrhu na přiznání odkladného účinku netvrdil a neprokázal žádné skutečnosti, které by svědčily o mimořádnosti situace a hrozbě vzniku újmy. Takovou skutečností nemůže být stěžovatelovo blíže nerozvedené tvrzení, že mu hrozí vznik újmy. Stejně tak neobstojí ani jeho přesvědčení, že byl ve správním řízení zkrácen na právech, neboť s takovým přesvědčením vstupují do řízení před správním soudem všichni žalobci. Krom toho se tato námitka týká věci samé a soud se jí bude věnovat až při rozhodování o kasační stížnosti. Odkazovaná usnesení NSS nejsou přiléhavá k situaci stěžovatele.   [7]               Jelikož nebyl splněn již první zákonný předpoklad, NSS nepřiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Tím NSS nijak nepředjímá své rozhodnutí o věci samé.     Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 11. června 2021   Ondřej Mrákota předseda senátu