Přihlásit se
ECLIECLI:CZ:NSS:2021:10.Azs.232.2021.62
Datum rozhodnutí27.07.2021
SoudNSS
Spisová značka10 Azs 232/2021
Zdrojvyhledavac.nssoud.cz
Typ rozhodnutíRozsudek
Kategoriežaloba proti rozhodnutí
HesloPobyt cizinců
Ke staženíPDF

Odůvodnění

10 Azs 232/2021 - 62              ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty a soudkyň Sylvy Šiškeové a Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: T. M. N., zastoupeného advokátem JUDr. Jiřím Gottweisem, Kapucínské náměstí 303/5, Brno, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, proti rozhodnutí žalované ze dne 17. 7. 2020, čj. MV-100955-6/SO-2020, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. 4. 2021, čj. 29 A 117/2020-99,   takto:   Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 29. 4. 2021, čj. 29 A 117/2020-99, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.     Odůvodnění:     [1]                Žalobce se u Krajského soudu v Brně bránil proti rozhodnutí, jímž žalovaná rozhodla o odvolání žalobce ve věci zrušení platnosti jeho povolení k trvalému pobytu. Krajský soud žalobu zamítl.   [2]                Žalobce (stěžovatel) v kasační stížnosti polemizoval s věcnými závěry rozsudku krajského soudu. Současně namítl, že v řízení o žalobě žádal o nařízení jednání a o přidělení tlumočníka. Krajský soud však této žádosti nevyhověl a jednání nenařídil, aniž stěžovateli sdělil důvody takového postupu.   [3]                Žalovaná se ke kasační stížnosti nevyjádřila.   [4]                Kasační stížnost je důvodná.   [5]                NSS nejprve posoudil, zda krajský soud správně rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání. Pokud by totiž pro tento postup nebyly splněny podmínky podle § 51 odst. 1 s. ř. s., zatížil by soud řízení vadou ve smyslu § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.   [6]                Ze spisu krajského soudu NSS zjistil, že stěžovatel v doplnění žaloby ze dne 17. 8. 2020 na straně 7 požádal krajský soud, aby mohl tvrzení uvedená v žalobě přednést soudu osobně při jednání; současně vyslovil přání, aby mu soud ustanovil tlumočníka.   [7]                Krajský soud vyzval stěžovatele dne 9. 9. 2020 v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím o věci samé bez nařízení jednání. Poučil jej, že pokud nesdělí do dvou týdnů od doručení výzvy svůj nesouhlas s tímto postupem, bude soud mít za to, že stěžovatel souhlas udělil. Stěžovatel podal dne 22. 9. 2020 repliku k vyjádření žalované; k projednání věci bez nařízení jednání se však nevyjádřil. Žalovaná v podání ze dne 7. 10. 2020 s rozhodnutím o žalobě bez nařízení jednání souhlasila. Krajský soud následně rozhodl ve věci samé, aniž nařídil jednání.   [8]                NSS dospěl k závěru, že krajský soud pochybil, rozhodl-li ve věci samé bez nařízení jednání. Pokud totiž žalobce uvede již v žalobě (nebo jejím doplnění, jako je tomu v projednávaném případě), že trvá na nařízení jednání, není dán důvod, aby mu soud zasílal výzvu podle § 51 odst. 1 s. ř. s. Má se za to, že se žalobce v tomto ohledu již vyjádřil a jeho projev vůle není třeba znovu potvrzovat. Ani tehdy, pokud soud i přesto takovou výzvu vydá a účastník na ni nereaguje, nemůže nastoupit domněnka souhlasu s upuštěním od jednání podle § 51 odst. 1 věty druhé s. ř. s. Pokud soud v takové situaci jednání nenařídil, zatížil řízení vadou, která mohla mít vliv na zákonnost rozhodnutí ve věci samé (k tomu srov. např. rozsudek NSS čj. 7 As 27/2016-31).   [9]                NSS se nezabýval námitkami stěžovatele směřujícími proti věcnému posouzení jeho žaloby. S ohledem na to, že řízení před krajským soudem neproběhlo řádně, nelze nyní rozsudek krajského soudu věcně přezkoumat.   [10]            NSS proto v souladu s § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil rozsudek krajského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Krajský soud je vázán právním názorem uvedeným v tomto rozsudku (§ 110 odst. 4 s. ř. s.); bude tedy vycházet z toho, že stěžovatel v podání ze dne 17. 8. 2020 požádal, aby bylo ve věci nařízeno jednání. Vypořádá se i se žádostí stěžovatele o ustanovení tlumočníka. V dalším řízení soud rozhodne také o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti (§ 110 odst. 3 s. ř. s.).   [11]            Stěžovatel v kasační stížnosti požádal o přiznání odkladného účinku. NSS tento návrh samostatně neposuzoval, neboť ve věci samé rozhodl bez zbytečného odkladu.     Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 27. července 2021      Ondřej Mrákota        předseda senátu

Hlavní stránka · Zásady ochrany osobních údajů · Smluvní podmínky