3 Ao 5/2021 - 29       USNESENÍ           Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci navrhovatelky: Mgr. I. K., proti odpůrci: Ministerstvo zdravotnictví, se sídlem Palackého náměstí 375/4, Praha 2, o návrhu na zrušení mimořádného opatření odpůrce ze dne 4. 5. 2021, č. j. MZDR 15757/2020-50/MIN/KAN,     takto:     I.                 Řízení   se   zastavuje.   II. Žádný z účastníků   nemá   právo na náhradu nákladů řízení.   III. Navrhovatelce   se   vrací   zaplacený soudní poplatek ve výši 4 000 Kč, který jí bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.     Odůvodnění:     [1]                Navrhovatelka podala dne 13. 5. 2021 návrh na zrušení v záhlaví uvedeného mimořádného opatření odpůrce. Odpůrce tímto opatřením zakázal všem osobám pohyb a pobyt bez ochranných prostředků dýchacích cest, kterými jsou respirátor nebo obdobný prostředek splňující blíže vymezené požadavky. Zákaz se stanovenými výjimkami platil ve vnitřních prostorách staveb (mimo bydliště nebo místo ubytování) a na všech ostatních veřejně přístupných místech, kde dochází na stejném místě a ve stejný čas k přítomnosti alespoň 2 osob vzdálených od sebe méně než 2 metry, jež nejsou členy jedné domácnosti.  Zaměstnavatelům pak odpůrce napadeným opatřením nařídil vybavit zaměstnance ochrannými prostředky dýchacích cest v dostatečném počtu na každou pracovní směnu, jestliže při výkonu práce a v souvislosti s výkonem práce přichází do fyzického kontaktu s jinými osobami.   [2]                Podáním doručeným soudu dne 14. 6. 2021 vzala navrhovatelka svůj návrh v celém rozsahu zpět, neboť pokračování v řízení považuje vzhledem k rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 6. 2021, č. j. 10 Ao 12/2021-81, za nadbytečné.   [3]                Podle § 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) může navrhovatel vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl. Podle § 47 písm. a) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.   [4]                Vůle navrhovatelky vzít svůj návrh zpět a v řízení dále nepokračovat, kterou výslovně projevila v označeném podání, je jednoznačná a nevzbuzuje žádné pochybnosti. Nejvyšší správní soud proto v souladu s § 47 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona řízení o návrhu na zrušení dotčeného mimořádného opatření odpůrce zastavil.   [5]                Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.   [6]                Podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích vrátí soud z účtu soudu zaplacený soudní poplatek snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, jestliže bylo řízení zastaveno před prvním jednáním. Navrhovatelka vzala svůj návrh zpět před prvním jednáním, Nejvyšší správní soud proto rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku, jehož výše po snížení o 1 000 Kč činí 4 000 Kč.     Poučení:  Proti tomuto usnesení   nejsou   opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).       V Brně dne 17. června 2021   JUDr. Jaroslav Vlašín  předseda senátu