4 Ads 306/2021 - 99           USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobkyně: S. G., zast. Mgr. Michaelou Květenskou, advokátkou, se sídlem Křižíkova 226/16, Praha 8, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, proti rozhodnutím žalované ze dne 10. 6. 2019, č. j. 42000/007226/19/010/HS a č. j. 42000/007225/19/010/HS, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 27. 8. 2021, č. j. 54 Ad 3/2019 ‑ 69,   takto:   I.  Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek vůči rozhodnutím žalované ze dne 10. 6. 2019, č. j. 42000/007226/19/010/HS a č. j. 42000/007225/19/010/HS, a vůči rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 27. 8. 2021, č. j. 54 Ad 3/2019 ‑ 69.   II. Žalobkyni se ukládá, aby ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatila soudní poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku, který podle položky č. 20 sazebníku soudních poplatků činí částku 1.000 Kč.     Odůvodnění:     [1]                    Kasační stížností ze dne 16. 9. 2021 žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) brojí proti v záhlaví uvedenému rozsudku Krajského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta její žaloba proti tamtéž uvedeným rozhodnutím žalované: -          rozhodnutím č. j 42000/007226/19/010/HS, žalovaná zamítla odvolání žalobkyně a potvrdila platební výměr ze dne 26. 2. 2019, č. j. 42010/130/8014/26. 2. 2019/72/LM, jímž OSSZ Praha ‑ západ uložila žalobkyni povinnost zaplatit doplatek na pojistném za roky 2008, 2009, 2012, 2013 a 2014, penále z doplatku na pojistném za roky 2008, 2009, 2012, 2013 a 2014 a penále ze záloh na pojistné na důchodové pojištění za roky 2009, 2010, 2011, 2012, 2013 a 2014 v celkové výši 123.205 Kč. -          rozhodnutím č. j. 42000/007225/19/010/HS žalovaná zamítla odvolání žalobkyně a potvrdila platební výměr ze dne 26. 2. 2019, č. j. 42010/130/8014/26. 2. 2019/73/LM, jímž OSSZ Praha‑západ uložila žalobkyni zaplatit doplatek na pojistném za rok 2017 a penále ze záloh na pojistné na důchodové pojištění roku 2017 v celkové výši 24.097 Kč.   [2]                    Kasační stížnost je spojena s návrhem na přiznání odkladného účinku. Stěžovatelka uvedla, že je rozvedená, ke dni 12. 2. 2018 ukončila samostatnou výdělečnou činnost a v současné době je osobou bez zdanitelných příjmů. Žije se svou nezletilou dcerou v nájemním bytě, kde platí nájemné a služby související s nájmem bytu. Na potřeby nezletilé dcery hradí její otec výživné. Stěžovatelka nevlastní žádný nemovitý majetek. Vzhledem k majetkovým, rodinným a sociálním poměrům stěžovatelky by tak pro ni a její rodinu případný výkon napadeného rozhodnutí znamenal nenahraditelnou majetkovou újmu.   [3]                    Žalovaná se ve svém vyjádření ke kasační stížnosti k návrhu stěžovatelky na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nevyjádřila.   [4]                    Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud zjišťuje kumulativní splnění zákonných předpokladů (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 1) výraznou disproporcionalitu újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly, a 2) absenci rozporu s důležitým veřejným zájmem.  Důvody možného vzniku nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám jsou vždy individuální, závislé pouze na konkrétní situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má proto stěžovatel, jenž musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, z jakých konkrétních okolností vznik újmy vyvozuje a uvést její intenzitu. Stěžovatelem uvedená tvrzení musí svědčit o tom, že negativní následek, jehož se v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu (resp. s napadeným správním rozhodnutím) obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Hrozící újma přitom musí být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická a bagatelní.   [5]                    Z výše uvedených tvrzení stěžovatelky zdejší soud dovodil, že újma hrozící stěžovatelce je skutečná a intenzivní. Povinnost zaplatit doplatek na pojistném a s tím související penále by stěžovatelku nepochybně po finanční stránce silně zasáhlo s ohledem na její výše popsané majetkové poměry, kdy nemá žádný nemovitý majetek ani zdanitelné příjmy. Naproti tomu újma způsobená přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti třetím osobám zde z povahy věci nepřipadá v úvahu. Lze proto konstatovat, že první podmínka pro přiznání odkladného účinku splněna je. Povinnost zaplatit doplatek na pojistném a s tím související penále by pro stěžovatelku představovalo nepoměrně větší újmu, než která by mohla vzniknout jiným osobám, pokud by se výkon a jiné právní následky napadeného rozhodnutí odložily.   [6]                    Soud se dále zabýval otázkou, zda je splněna i druhá podmínka, tj. zda by přiznání odkladného účinku nebylo v rozporu s veřejným zájmem. V posuzované věci připadá v úvahu veřejný zájem na dodržování pravomocných správních rozhodnutí ukládajících povinnost účastníkovi řízení. V daném případě však přiznání odkladného účinku „jen“ odsouvá účinky rozhodnutí žalovaného po dobu, kdy je zákonnost napadeného rozhodnutí přezkoumávána. Lze tedy konstatovat, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s veřejným zájmem.   [7]                    Protože obě zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku byly splněny, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. Rozhodnutí o přiznání odkladného účinku zároveň v žádném případě nepředjímá výsledek řízení o kasační stížnosti.   [8]                    Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá dle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudnímu poplatku ve výši 1.000 Kč. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný do 3 dnů od právní moci usnesení o návrhu na přiznání odkladného prostředku [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam; srov. k tomu usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012 ‑ 32]. Nejvyšší správní soud proto výrokem II. uložil žalobkyni, aby soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti v uvedené lhůtě zaplatila.   [9]                    Soudní poplatek lze zaplatit jedním z těchto způsobů: -          vylepením kolků na tiskopise připojeném k tomuto usnesení nebo -          bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703‑46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1040230621.     Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 14. října 2021     Mgr. Aleš Roztočil předseda senátu       Vyhovuji výzvě a zasílám Nejvyššímu správnímu soudu v kolkových známkách určený soudní poplatek.   ke  sp. zn.: 4 Ads 306/2021                                                                                                   podpis  .................................................     ↓ místo pro nalepení kolkových známek ↓