4 As 180/2021 - 42             USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců Mgr. Petry Weissové a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobkyně: Commexim Group a.s., se sídlem Pražská 160, Jílové u Prahy, zast. Mgr. Petrem Keltnerem, advokátem, se sídlem Barákova 237/8, Říčany, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 81/11, Praha 5, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 11. 2017, č. j. 137496/2017/KUSK, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 26. 5. 2021, č. j. 54 A 3/2018 -78,   takto:   I. Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek vůči rozsudku Krajského soudu Krajského soudu v Praze ze dne 26. 5. 2021, č. j. 54 A 3/2018 -78.   II. Žalobkyni se ukládá zaplatit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení České republice - Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1.000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.     Odůvodnění:     [1]               Městský úřad Říčany (dále jen „správní orgán prvního stupně“) rozhodnutím ze dne 15. 6. 2017, č. j. 31731/2017-MURI/OSÚ/00622, nařídil žalobkyni odstranit nepovolené části terénních úprav na pozemcích p. č. X, p. č. X, p. č. X v katastrálním území X, obnovit předcházející stav terénu na sousedním pozemku p. č. X v tomtéž katastrálním území, dále žalobkyni uložil povinnost předložit návrh technologického postupu při odstraňování terénních úprav a stanovil podmínky pro odstranění terénních úprav a obnovení předcházejícího stavu terénu.   [2]               Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobkyně a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrdil.   [3]               Proti tomuto rozhodnutí žalovaného se žalobkyně bránila žalobou u Krajského soudu v Praze (dále jen „krajský soud“), který ji shora uvedeným rozsudkem zamítl.   [4]               Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) nyní rozsudek krajského soudu napadá kasační stížností. Součástí jejího doplnění stěžovatelka učinila rovněž návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.   [5]               Stěžovatelka v uvedeném návrhu především uvádí, že nepřiznáním odkladného účinku kasační stížnosti jí vznikne závažná újma, neboť na odstranění zeminy v objemu cca 21.770 m3 by musela vynaložit přibližně 11.853.765 Kč včetně DPH (při ceně 450 Kč/ m3 zeminy + DPH, jak vyplývá z cenové nabídky z října 2017) za situace, kdy se vede spor o to, zda vůbec je stěžovatelka osobou, jíž má být povinnost k odstranění stavby (terénních úprav) uložena a v němž je také rozporována opodstatněnost odstranění stavby jako takové a není vyloučeno, že pro řádné ukončení terénních úprav bude třeba zeminu opět navézt. Tuto újmu již nebude možno odčinit, resp. jen s obrovskými náklady v řádu 20 až 30 milionů Kč a za předpokladu, že vůbec bude k dosažení subjekt, který disponuje dostatečným množstvím zeminy a bude ji ochoten poskytnout. Z uvedeného je zjevné, že výkon rozhodnutí by pro stěžovatelku znamenal nepoměrně větší újmu, než může vzniknout jiným osobám. Těmto jiným osobám přitom žádná újma nevzniká, neboť stavba terénních úprav, o niž se zde jedná, je nedokončená, ve stadiu realizace a v tomto stadiu se nachází již několik let. Nachází se v polích, nikoliv v zástavbě a jedinou sousedící stavbou je rodinný dům č. p. X a s ním sousedící stodola, s jejichž vlastníky stěžovatelka dne 15. 5. 2017 uzavřela dohodu. Podle stěžovatelčina mínění nebude přiznání odkladného účinku ani v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Stěžovatelka dále z důvodu opatrnosti nechala provést analýzu zeminy z hlediska ochrany životního prostředí, z níž vyplývá, že zemina nacházející se na pozemcích, na nichž se provádějí terénní úpravy, je z hlediska ochrany životního prostředí zcela v pořádku. Nakonec stěžovatelka poukazuje na skutečnost, že odkladný účinek vůči napadenému rozhodnutí žalovaného přiznal i krajský soud.   [6]               Stěžovatelka na podporu svých tvrzení předložila e-mailovou komunikaci z října roku 2017, z níž vyplývá cena 450 Kč za 1 m3 zeminy, protokol o odběru vzorku odpadu č. 89/P/17 ze dne 26. 4. 2017 s fotografickou přílohou, zkušební protokol č. 90261 z 12. 5. 2017, odborné stanovisko k výsledkům č. 90261 ze dne 12. 5. 2017 a dohodu uzavřenou dne 15. 5. 2017 s vlastníky sousedních nemovitostí (H. K. a R. B.).   [7]               Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti ve stanovené lhůtě nevyjádřil.   [8]               Nejvyšší správní soud po zvážení stěžovatelčiných tvrzení a podkladů, jimiž svá tvrzení osvědčovala, dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti jsou v daném případě splněny.   [9]               Zdůrazňuje přitom, že je třeba mít na paměti mimořádnou povahu odkladného účinku. Kasační stížnost proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví není řádným opravným prostředkem, u něhož by bylo možno odkladný účinek očekávat. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud prolamuje před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není jako celek zákonným postupem zrušeno. Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy, které zákonodárce vyjádřil v § 73 odst. 2 s. ř. s.   [10]            Podle tohoto ustanovení soud může přiznat žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce (zde stěžovatele) nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Uvedené podmínky platí přiměřeně i pro odkladný účinek kasační stížnosti podle § 107 s. ř. s.   [11]            Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014 - 58, vyslovil, že k přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je nutné naplnit tři materiální předpoklady: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí musí pro stěžovatele znamenat újmu, 2) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, 3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Vznik takto chápané újmy nadto musí být v příčinné souvislosti s výkonem či jiným právním následkem plynoucím z rozhodnutí krajského soudu.   [12]            Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu také vyplývá, že povinnost tvrdit a prokázat skutečnost, že výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro stěžovatele znamenaly újmu, která je nepoměrně větší, než může přiznáním odkladného účinku vzniknout jiným osobám, stíhá samotného stěžovatele; přičemž postačuje pouhý předpoklad tvrzené újmy. Stěžovatel je tedy pro úspěšnost svého návrhu povinen tvrdit včas, úplně a konkrétně rozhodné skutečnosti o vzniku nenahraditelné újmy. Tvrdit a osvědčovat rozpor přiznání odkladného účinku s důležitým veřejným zájmem, popř. i újmu, jež by měla vzniknout jiným osobám, je naopak úkolem žalovaného. Soud tedy není oprávněn zjišťovat splnění uvedených podmínek z úřední povinnosti (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 5. 2017, č. j. 2 Azs 163/2017 - 20). Naznačené povinnosti tvrzení stěžovatelka v nynější věci dostála.   [13]            Nejvyšší správní soud má za to, že skutečnost, že by ještě před rozhodnutím o kasační stížnosti stěžovatelka byla nucena odvézt značný objem zeminy (necelých 22.000 m3 zeminy), představuje značný finanční náklad (při osvědčené ceně 450 Kč/m3), který představuje nikoliv zanedbatelnou a reálně hrozící újmu na její straně. Ta je nepoměrně větší než újma, která by přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti mohla bezprostředně vzniknout jiným osobám. Jak stěžovatelka také osvědčila, dne 15. 5. 2017 uzavřela s vlastníky pozemků sousedících s pozemky, na nichž jsou prováděny terénní úpravy, dohodu na konečné podobě terénních úprav. První dvě ze shora vymezených podmínek pro nařízení odkladného účinku kasační stížnosti jsou tudíž splněny.   [14]            Jedná-li se o kritérium důležitého veřejného zájmu,  Nejvyšší správní soud nepřehlédl zájem na ochraně životního prostředí v důsledku dispozic se zeminou v rámci posuzovaných terénních úprav. Stěžovatelka však doložila, že zemina, jež se na místě terénních úprav nyní nachází, odpovídá požadavkům stanoveným obecně závaznými právními předpisy z hlediska ochrany životního prostředí. Nadto žalovaný sám rozpor s důležitým veřejným zájmem vůbec netvrdil (srov. odst. [12]). Nejvyšší správní soud tudíž i tento třetí předpoklad pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti považuje za splněný.   [15]            Kasační soud tudíž dovodil naplnění všech shora vymezených podmínek pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle § 107 s. ř. s. ve spojení s § 73 odst. 2 téhož zákona, a proto kasační stížnosti odkladný účinek přiznal. Učinil tak ve vztahu k napadenému rozsudku (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 6. 2020, č. j. 8 Azs 339/2019 - 38). Vzhledem k tomu, že i krajský soud žalobě odkladný účinek přiznal (usnesením ze dne 2. 2. 2018, č. j. 54 A 3/2018 - 48), fakticky se tak do meritorního rozhodnutí o kasační stížnosti obnovuje i odkladný účinek ve vztahu k vykonatelnosti žalobou napadeného rozhodnutí žalovaného.   [16]            Závěrem Nejvyšší správní soud připomíná, že usnesení o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé.   [17]            Nejvyšší správní soud současně uložil stěžovatelce zaplatit soudní poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, který činí podle položky 20 Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) 1.000 Kč. Ke splnění této povinnosti stanovil v souladu s § 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 7 odst. 1 téhož zákona lhůtu 3 dnů jdoucí od právní moci tohoto usnesení.   [18]            Soudní poplatek lze zaplatit:   -          vylepením kolků na tomto tiskopisu nebo -          bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je dostupný na www.nssoud.cz v části Rychlé odkazy, Úhrada soudních poplatků.     Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.   V případě placení kolkovými známkami nalepte vždy oba jejich díly na tiskopis na vyznačeném místě. Tiskopis podepište a vraťte jej označenému soudu. Kolkové známky neznehodnocujte.   Nebude-li soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku ve stanovené lhůtě uhrazen, bude jej Nejvyšší správní soud vymáhat.     V Brně dne 31. srpna 2021     Mgr. Aleš Roztočil předseda senátu Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.                  podpis  .................................................         Místo pro nalepení kolkových známek: