5 As 332/2018 - 60   ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY   Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: M. Š., zast. JUDr. Radkem Ondrušem, advokátem se sídlem Bubeníčkova 502/42, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo obrany, se sídlem Tychonova 221/1, Praha 6, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 10. 2014, č. j. 3/2014, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 9. 2018, č. j. 6 Ad 30/2014 - 58,   takto:   I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 20. 9. 2018, č. j. 6 Ad 30/2014 - 58, se ruší.   II.  Žaloba se odmítá.   III.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:   I. Vymezení věci   [1]               Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým byla podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002  Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zamítnuta jeho žaloba proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí žalovaného.   [2]   Rozhodnutím žalovaného bylo zamítnuto odvolání stěžovatele a potvrzeno rozhodnutí Ředitelství personální podpory ze dne 18. 9. 2009, č. j. 53-728/2009-4614, kterým byl stěžovatel podle § 19 odst. 1 písm. e) zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, propuštěn ze služebního poměru vojáka z povolání.   [3]               Městský soud posoudil procesní i věcné námitky stěžovatele a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. K námitce žalovaného týkající se opožděnosti žaloby konstatoval, že žaloba není opožděná, neboť byla podána ve lhůtě šedesáti dnů ode dne doručení napadeného rozhodnutí podle § 151 zákona o vojácích z povolání. Uvedl, že lhůta počala běžet dne 10. 10. 2014 a uplynula dne 9. 12. 2014. Žaloba byla podána poslední den lhůty, tedy včas.   II. Obsah kasační stížnosti   [4]               Stěžovatel napadl rozsudek městského soudu kasační stížností, jejíž důvody podřazuje pod § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.   [5]               Namítá, že se městský soud opomněl vypořádat s námitkou nepřezkoumatelnosti rozhodnutí žalovaného a že nesprávně zhodnotil postup žalovaného při dokazování. Je přesvědčen, že v souzené věci nebyly splněny zákonem stanovené podmínky pro propuštění ze služebního poměru vojáka z povolání.   [6]               Navrhuje rozsudek městského soudu zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení.   [7]               Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že se ztotožňuje s rozhodnutím městského soudu. Navrhuje kasační stížnost zamítnout.   III. Posouzení Nejvyšším správním soudem   [8]               Nejvyšší správní soud posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že kasační stížnost byla podána včas, jde o rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost přípustná, a stěžovatel je zastoupen advokátem (§ 105 odst. 2 s. ř. s.). Přezkoumal napadený rozsudek městského soudu v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů. Rovněž ověřoval, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.).   [9]               Nejprve se soud zabýval otázkou včasnosti podané žaloby, kterou je soud povinen zkoumat z úřední povinnosti (viz rozsudek NSS ze dne 28. 1. 2010, č. j. 4 Ads 154/2009 - 35).   [10]            Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.   [11]            Podle § 151 zákona o vojácích z povolání návrh na přezkoumání rozhodnutí služebního orgánu soudem je možno podat do 60 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.   [12]            Obecná právní úprava obsažená v § 72 s. ř. s. počítá s možnou existencí lhůty jiné, obsažené v dalším zákoně. V takovém případě je třeba s ohledem na pravidlo lex specialis derogat legi generali dát při aplikaci přednost právní úpravě obsažené ve zvláštním zákoně.   [13]            Lhůta 60 dnů k podání návrhu podle zákona o vojácích z povolání je tak zákonnou výjimkou (lex specialis) k obecné právní úpravě lhůty k podání žaloby podle § 72 s. ř. s. Žaloba proti rozhodnutí služebního orgánu o propuštění ze služebního poměru podle § 19 odst. 1 písm. e) zákona o vojácích z povolání proto musí být podána právě ve lhůtě 60 dnů ode dne právní moci takového rozhodnutí (obdobně viz rozsudky NSS ze dne 27. 7. 2011, č. j. 4 Ads 67/2011 – 66, či ze dne 21. 7. 2010, č. j. 3 Ads 85/2010 – 22).   [14]            Z předloženého správního spisu vyplývá, a ostatně ani mezi účastníky není sporné, že rozhodnutí žalovaného bylo zástupci stěžovatele doručeno datovou schránkou ve čtvrtek 9. 10. 2014 a téhož dne i nabylo právní moci.   [15]            Podle obecné úpravy počítání lhůt, obsažené v § 40 s. ř. s., počíná lhůta běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Lhůta 60 dnů podle § 151 zákona o vojácích z povolání tak počala běžet dnem následujícím po nabytí právní moci, tj. 10. 10. 2014 a skončila v pondělí 8. 12. 2014 (měsíc říjen má 31 dní).   [16]            Z doručenky, založené na č. l. 8 spisu krajského soudu, však vyplývá, že žaloba byla soudu podána až v úterý 9. 12. 2014, tj. opožděně. Městský soud ji proto měl podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítnout.   IV. Závěr a náklady řízení   [17]            Podle § 110 odst. 1, věty první za středníkem s. ř. s., jestliže již v řízení před krajským soudem byly důvody pro odmítnutí návrhu, rozhodne o tom současně se zrušením rozhodnutí krajského soudu Nejvyšší správní soud. Ten proto současně se zrušením napadeného rozsudku žalobu sám odmítl, aniž by se věcně zabýval námitkami obsaženými v kasační stížnosti.   [18]            Ve věci Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s § 109 odst. 2 s. ř. s., podle něhož rozhoduje Nejvyšší správní soud o kasační stížnosti zpravidla bez jednání.   [19]            V souladu s § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí městského soudu a rozhodl-li současně o odmítnutí návrhu, rozhodne i o nákladech řízení, které předcházelo zrušenému rozhodnutí městského soudu. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů rozhodl Nejvyšší správní soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s. Podle § 60 odst. 3 s. ř. s. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo návrh odmítnut.   [20]            Stěžovatel zaplatil soudní poplatek za žalobu ve výši 3 000 Kč (č. l. 23 spisu městského soudu) a soudní poplatek za kasační stížnosti ve výši 5 000 Kč (č. l. 21 spisu NSS). Ke vrácení soudního poplatku za žalobu a kasační stížnost podle § 10 odst. 3 a 5 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (městský soud i NSS rozhodovaly bez jednání) nebyly v projednávané věci splněny podmínky, neboť žaloba byla odmítnuta až poté, co bylo krajským soudem vydáno rozhodnutí o věci samé, a o kasační stížnosti bylo rozhodnuto věcně (viz usnesení rozšířeného senátu ze dne 30. 9. 2021, č. j. 4 Azs 187/2020 – 49).   Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.   V Brně dne 11. listopadu 2021 JUDr. Barbara Pořízková předsedkyně senátu