9 As 172/2021 - 29                 USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: K. K., zast. Mgr. Petrem Chamrádem, advokátem se sídlem Rožnovská 241, Frenštát pod Radhoštěm, proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října 2771/117, Ostrava, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 9. 2019, č. j. MSK 55732/2019, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 6. 2021, č. j. 59 A 11/2019 - 38,     takto:   Kasační stížnosti žalobce se přiznává odkladný účinek.     Odůvodnění:   [1]               Žalobce (dále jen „stěžovatel“) se kasační stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného specifikovanému tamtéž. Žalovaný tímto rozhodnutím částečně změnil rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, kterým byl stěžovateli mimo jiné uložen zákaz řízení motorových vozidel, a ve zbytku rozhodnutí potvrdil.   [2]               Proti napadenému rozsudku podal stěžovatel kasační stížnost, s níž spojil i návrh na přiznání odkladného účinku. Uvedl, že i nadále trvají důvody, pro které žádal o odkladný účinek v řízení před krajským soudem. Je podnikatelem, fyzickou osobou samostatně výdělečně činnou, a to pro živnost „Poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob“ a „Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení“. Předmětem podnikání stěžovatele je provozování bezpečnostní služby a provádění instalací a údržby telekomunikační a zabezpečovací techniky, a to vždy v místě střeženého nebo dotčeného objektu. Výkon profese nezbytně vyžaduje jeho mobilitu. V důsledku zákazu řízení hrozí stěžovateli nemožnost dalšího podnikání v této oblasti, resp. nutnost hledání dalšího zaměstnání. Hrozí mu majetková újma v podobě hrozící ztráty příjmů a zaměstnání, tedy nepoměrně větší újma, než která může vzniknout přiznáním odkladného účinku.   [3]               Podle § 107 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přičemž § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. upravující odkladný účinek žaloby se užije přiměřeně. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. musí být pro přiznání odkladného účinku naplněny dva předpoklady. Soud přizná žalobě (kasační stížnosti) odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro navrhovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Soud zjišťuje jen to, zda jsou uvedené zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku splněny. Nezabývá se tedy věcným posouzením věci.   [4]               Pokud jde o vztah újmy hrozící stěžovateli k újmě hrozící jiným osobám, dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že na straně stěžovatele by výkon rozhodnutí způsobil újmu nepoměrně větší, než jaká by mohla vzniknout jiným osobám. Stěžovatel uvedl, že řidičské oprávnění potřebuje k výkonu svého zaměstnání; v rámci něj se musí dopravit do místa střeženého nebo dotčeného objektu. Výkon jeho povolání tak nutně předpokládá jeho mobilitu. Nejvyšší správní soud konstatuje, že újmu na straně stěžovatele lze shledávat právě v tom, že by nemohl vykonávat své dosavadní zaměstnání, nebo by jej mohl vykonávat pouze velmi obtížně, a případně by mu také hrozila ztráta tohoto zaměstnání (srov. k tomu např. také usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2018, č. j. 8 As 219/2018 - 39, ze dne 15. 8. 2018, č. j. 6 As 252/2018 - 34, nebo ze dne 21. 3. 2018, č. j. 4 As 50/2018 - 37). Vzhledem k tomu, že by stěžovateli v případě nepřiznání odkladného účinku hrozila ztráta možnosti vykonávat zaměstnání, dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že první podmínka pro přiznání odkladného účinku je v nyní projednávané věci splněna.   [5]               Pokud jde o splnění druhého zákonného předpokladu, tj. že přiznání odkladného účinku není v rozporu s veřejným zájmem, vycházel soud z povahy věci a z obsahu spisového materiálu. V úvahu nyní připadá veřejný zájem na zajištění bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. V daném případě přiznání odkladného účinku „jen“ odsouvá účinky rozhodnutí žalovaného po dobu, kdy je zákonnost napadeného rozhodnutí přezkoumávána (srovnej usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 2. 2013, č. j. 4 As 8/2013 - 19). Lze proto konstatovat, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s veřejným zájmem.   [6]               S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v případě stěžovatele jsou podmínky obsažené v § 73 odst. 2 s. ř. s. splněny. Závěrem Nejvyšší správní soud upozorňuje, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat rozhodnutí o věci samé.   Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně 9. prosince 2021     JUDr. Radan Malík předseda senátu