9 Azs 53/2021 - 28       USNESENÍ   Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Pavla Molka a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: S. A., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 8. 2018, č. j. OAM-617/ZA-ZA11-P15-2018, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 2. 2021, č. j. 2 Az 51/2018 - 64,   takto:   I. Kasační stížnost se odmítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:   [1]               Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), který je označen v záhlaví tohoto usnesení a kterým byla zamítnuta jako nedůvodná jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 8. 2018, č. j. OAM-617/ZA-ZA11-P15-2018. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl žádost stěžovatele o mezinárodní ochranu jako zjevně nedůvodnou podle § 16 odst. 1 písm. h) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů.   [2]               Stěžovatel současně s kasační stížností požádal o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud ve výroku I. usnesení ze dne 15. 4. 2021, č. j. 9 Azs 53/2021 - 23, zamítl stěžovatelovu žádost o ustanovení zástupce a ve výroku II. jej vyzval, aby ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto usnesení buď předložil plnou moc udělenou jím advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo aby ve stejné lhůtě prokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Zároveň ho poučil o následcích nesplnění této výzvy. Usnesení bylo stěžovateli doručeno vhozením do domovní schránky dne 19. 4. 2021, takže dvoutýdenní lhůta ke splnění výzvy podle výroku II. usnesení marně uplynula v pondělí 3. 5. 2021, aniž stěžovatel výzvě vyhověl.   [3]               Podle § 105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   [4]               Stěžovatel však do dne 3. 5. 2021, tedy do konce lhůty k odstranění nedostatku povinného zastoupení, výzvě soudu nevyhověl a nepředložil plnou moc ani neprokázal své právnické vzdělání. Protože nebylo možné pro tento nedostatek pokračovat v řízení, Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl za použití § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s.   [5]               Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.   Poučení:  Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.   V Brně dne 13. května 2021   JUDr. Radan Malík předseda senátu