Na 20/2021 - 8           U S N E S E N Í     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Milana Podhrázkého a soudců Petra Mikeše a Jitky Zavřelové v právní věci žalobkyně: Ing. E. K., proti žalovanému: Krajský úřad Plzeňského kraje, se sídlem Škroupova 18, Plzeň, o návrhu žalobkyně na obnovu řízení ve věci rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 As 402/2018,   takto:   I. Návrh na obnovu řízení se odmítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění:     [1]               Návrhem ze dne 15. 12. 2020 označeným jako „žaloba na obnovu řízení“ se žalobkyně dle označení tohoto podání i jeho obsahu domáhá obnovy řízení ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 7 As 402/2018. V označeném řízení zdejší soud zamítl rozsudkem ze dne 22. 1. 2020, čj. 7 As 402/2018‑34, její kasační stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 8. 2018, čj. 17 A 36/2017‑146. Městský soud, k němuž byla nynější „žaloba“ žalobkyně podána, ji předložil Nejvyššímu správnímu soudu, neboť zdejšímu soudu bylo dané podání taktéž adresováno.   [2]               Nejvyšší správní soud k danému podání žalobkyně předně zdůrazňuje, že státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví (čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod). Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) upravující procesní postup soudů ve správním soudnictví připouští obnovu řízení jen proti rozsudku vydanému v řízení o ochraně před zásahem správního orgánu a v řízení ve věcech politických stran a politických hnutí [§ 114 odst. 1 písm. a) a b)]. Podle § 114 odst. 2 s. ř. s. platí, že obnova řízení není přípustná proti rozhodnutí o kasační stížnosti.   [3]               Výše označeným rozsudkem čj. 7 As 402/2018‑34 Nejvyšší správní soud pravomocně rozhodl o kasační stížnosti žalobkyně. Proti tomuto rozsudku tedy není obnova řízení přípustná. Nejvyšší správní soud mimo to podotýká, že uvedený rozsudek žalobkyně napadla i ústavní stížností u Ústavního soudu, který ji usnesením ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. II. ÚS 857/20, odmítl jako zjevně neopodstatněnou.   [4]               Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., nestanoví-li zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže je podle tohoto zákona nepřípustný. Podle § 120 s. ř. s. není‑li v ustanoveních dílů 1 a 2 stanoveno jinak, užijí se přiměřeně ustanovení části třetí hlavy I. Vzhledem k tomu, že návrh na obnovu řízení v nyní projednávané věci směřuje proti pravomocnému rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti, Nejvyšší správní soud jej dle citovaných zákonných ustanovení odmítl. Ve věci nepřipadalo v úvahu ani postoupení návrhu některému z krajských soudů nebo správnímu orgánu, protože zjevně ani tyto orgány nemají pravomoc se jím zabývat.   [5]               O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s.     Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně 11. února 2021   Milan Podhrázký předseda senátu