Nao 1/2021 - 63                 USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy, soudce JUDr. Ivo Pospíšila a soudkyně JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobkyně: L. K., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 5. 2020, č. j. MPSV-2020/102639-911, sp. zn. SZ/MPSV‑2020/58187-911, v řízení o námitce podjatosti soudkyně Městského soudu v Praze Mgr. Dany Černovské, vedeném u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Nao 197/2020, o námitce podjatosti vznesené žalobkyní v posledně uvedeném řízení proti soudkyni Nejvyššího správního soudu Mgr. Veronice Baroňové,      takto:     Soudkyně Nejvyššího správního soudu Mgr. Veronika Baroňová není vyloučena z rozhodování v řízení vedeném u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Nao 197/2020 o námitce podjatosti proti soudkyni Městského soudu v Praze Mgr. Daně Černovské ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 4 Ad 24/2020.     Odůvodnění:     [1]                Žalobou podanou k Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“) se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, jímž potvrdil rozhodnutí úřadu práce o nepřiznání dávky pomoci v hmotné nouzi – mimořádné okamžité pomoci na úhradu jednorázového výdaje ve výši 6.000 Kč. Řízení o žalobě je u městského soudu vedené pod sp. zn. 4 Ad 24/2020. Žalobkyně vznesla v tomto řízení vůči soudkyni Mgr. Daně Černovské námitku podjatosti, kterou zdůvodnila tím, že soudkyně spolu s administrativní pracovnicí městského soudu uvedla ve výzvách a dalších přípisech datum narození žalobkyně, které však sama žalobkyně na svých podáních soudu nesdělila, a pozměnila údaj o adrese žalobkyně. Tím měla uvedená soudkyně postupovat v rozporu se zákonem č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, neboť porušila povinnost mlčenlivosti a zveřejnila, sdělila a zpřístupnila rok narození žalobkyně.   [2]                Nejvyšší správní soud zahájil řízení o námitce podjatosti pod sp. zn. Nao 197/2020, přičemž žalobkyni informoval o složení rozhodujícího prvního senátu, jemuž bylo rozhodnutí o námitce podjatosti přiděleno podle rozvrhu práce. Na tuto informaci žalobkyně reagovala další námitkou podjatosti, tentokrát proti soudkyni Nejvyššího správního soudu Mgr. Veronice Baroňové, jíž vytýká to, že v informaci o řízení neuvedla jméno a příjmení soudkyně Mgr. Dany Černovské, pročež je řízení stiženo „těžkými vadami“. Soudkyně Mgr. Baroňová v reakci na námitku uvedla, že nemá žádný poměr k účastníkům řízení ani k věci samé a podjatá se necítí.   [3]                Tato „vnořená“ či „řetězová“ námitka podjatosti vůči soudkyni Nejvyššího správního soudu byla dle rozvrhu práce přidělena k rozhodnutí prvnímu senátu soudu, který dospěl k závěru, že námitka není důvodná, a neshledal proto ani důvodu k vyloučení Mgr. Baroňové z rozhodování o námitce podjatosti vedené pod sp. zn. Nao 197/2020. [4]                Podle § 8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. [5]                Důvody podjatosti Mgr. Baroňové, které žalobkyně uvedla ve své námitce, lze podřadit pod okolnosti spočívající v postupu soudce v řízení, dokonce nikoliv v řízení ve věci samé, ale toliko v řízení o námitce podjatosti. Neuvedení jména soudkyně městského soudu, vůči níž směřovala námitka podjatosti, v informaci o řízení, v žádném případě není způsobilé založit podjatost rozhodující soudkyně a vést k jejímu vyloučení z rozhodování. Jedná se navíc o důvod natolik formalistický a malicherný, že vzbuzuje pochybnosti o tom, zda žalobkyně skutečně očekává od správních soudů poskytnutí ochrany svých veřejných subjektivních práv v reálném, resp. co nejkratším čase. [6]                Ve světle výše uvedených skutečností neshledal první senát Nejvyššího správního soudu důvod k vyloučení Mgr. Veroniky Baroňové z rozhodování v řízení sp. zn. Nao 197/2020, a proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. [7]                Pro úplnost první senát uvádí, že o námitce podjatosti rozhodl bez zbytečného odkladu a bez toho, že by zasílal účastníkům řízení informaci o tom, kterému senátu byla tato „vnořená“ námitka podjatosti dle rozvrhu práce přidělena. Z předchozího procesního postupu žalobkyně totiž plyne, že v přípisech soudů vyhledává jakákoliv domnělá formální pochybení, na nichž staví námitky podjatosti rozhodujících soudců. V důsledku toho dochází k nedůvodnému a zcela zbytečnému řetězení námitek podjatosti. Postup, kterým by první senát dal žalobkyni jakoukoliv záminku k takovému dalšímu řetězení námitek, a to toliko v důsledku jí tvrzených procesních vad, považoval první senát Nejvyššího správního soudu za neracionální, nehospodárný a pouze oddalující meritorní rozhodování městského soudu.     Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 7. ledna 2021   JUDr. Josef Baxa předseda senátu