1 Azs 216/2022 - 17               USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Josefa Baxy a JUDr. Ivo Pospíšila v právní věci žalobce: T. D. N., zastoupen Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem Milady Horákové 1597/13, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, o žalobě proti  rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 11. 2021, č. j. OAM‑842/ZA‑ZA11‑HA13‑2021, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 8. 2022, č. j. 13 Az 41/2021‑28,     takto:     I.                  Kasační stížnost se odmítá.   II.               Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.     Odůvodnění:     [1]                Nejvyšší správní soud obdržel dne 14. 9. 2022 kasační stížnost žalobce (dále jen „stěžovatel“) směřující proti rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) specifikovanému v záhlaví.    [2]                Kasační stížnost neobsahovala všechny náležitosti podle § 106 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), neboť v ní stěžovatel nespecifikoval důvody, pro něž napadá rozsudek městského soudu. Podle § 106 odst. 3 s. ř. s., „[n]emá‑li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.“   [3]                Nejvyšší správní soud proto usnesením ze dne 20. 9. 2022, č. j. 1 Azs 216/2022‑11, stěžovatele (jeho zástupce) vyzval k doplnění kasační stížnosti ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení. Současně jej poučil o tom, že nebudou‑li vady kasační stížnosti v zákonné lhůtě odstraněny, soud kasační stížnost odmítne. Usnesení bylo stěžovateli (jeho zástupci) doručeno dne 23. 9. 2022. Podle § 40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Podle § 40 odst. 3 s. ř. s. „připadne‑li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.“ Vzhledem k tomu, že poslední den lhůty připadl na neděli, uplynula lhůta k doplnění kasační stížnosti v pondělí 24. 10. 2022.   [4]                Jelikož stěžovatel přes výzvu soudu důvody kasační stížnosti ve lhůtě nedoplnil, soud kasační stížnost odmítl podle § 37 odst. 5 ve spojení s § 120 s. ř. s.    [5]                O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s, podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla‑li kasační stížnost odmítnuta.   Poučení: Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 10. listopadu 2022     JUDr. Lenka Kaniová předsedkyně senátu